Jednotné účesy? Vzor představují čeští taekwondisté

Neobvyklé jednotné účesy mají dlouhou tradici, která sahá do konce devadesátých let. „Jednou přijel bývalý skvělý závodník Jaromír Michl na soustředění a na krátkých obarvených vlasech měl černé čáry. Zalíbilo se nám to a stal se z toho rituál," popisuje Jan Mraček, bývalý úspěšný taekwondista a v současnosti šéftrenér reprezentace.

Motiv si závodníci vymýšlejí sami. Obvykle ho má juniorský a seniorský tým odlišný. „Podporuje to soudržnost týmu. Obarvené vlasy pak odrůstají delší dobu a i po šampionátech je tak na dalších závodech vidět, kdo patří do reprezentace," vysvětluje trenér juniorů Jan Chaloupka.

Minimálně jeden evropský nebo světový šampionát je každý rok, proto se na hlavě českých bojovníků už vystřídala řada obrazců. „Pamatuji si třeba černé pruhy, kluci pak vypadali jak divoká prasátka. Dál si vzpomínám na šachovnici, černobílé čtvrtky hlav nebo panáčka. Bylo toho hodně," vybavuje si Šiveňová.

Většina se na týmový vlasový image těší. Jen výjimečně se stane, že se rituálu v podobě ostříhání a obarvení vlasů někdo vyhne. „Občas někdo unikne třeba z pracovních důvodů. To je pochopitelné," podotýká trenér mužů Aleš Vyzrál.
Hodně taekwondistů nosí krátce střižené vlasy i v normálu. Občas však někdo ve prospěch týmového ducha obětuje i dlouho pěstěné kadeře. Z českého seniorského týmu na tom je letos nejhůř asi Jan Pospíšil. „Měl jsem krásnou pěstěnou a nagelovanou vlnu. Teď ji musím oželet," lituje v žertu českobudějovický závodník. „Na mistrovství si nás každý fotí a účesy obdivuje, po návratu si pak hodně lidí klepe na čelo, protože nevědí, o co jde," doplňuje ho Vojtěch Fiala, český reprezentant z Třebíče.

Česká tradice se pro mnohé další výpravy stala vzorem. „Naši kluci s tím přišli první, ostatní to pak začali napodobovat. Třeba Poláci se jednu dobu barvili na zrzavo, výstřední účesy měli i Slovinci," říká Šiveňová.

Společný rituál má i ženská část výpravy. Jen je trochu opatrnější. V Řecku si děvčata nabarvila nehty na červeno, prsteníček pak má motiv české vlajky. Tradiční jsou pak copánky sepnuté gumičkami v české trikoloře. „Nějaký čas si i holky barvily vlasy jednotně na černo. Od toho se ale postupně upustilo, ničilo to vlasy a u ženských je to přeci jen něco jiného než u kluků," popisuje Radka Heydušková, dlouholetá reprezentantka a historicky první česká zlatá medailistka z mistrovství světa ve sportovním boji z roku 1994, která v Soluni startuje mezi veteránkami.