Jsem vzorný student, směje se biatlonista Vítek

„Nejlepší by bylo spojit Vítka a Soukupa dohromady. Byl by z nás výborný student-biatlonista,“ směje se dvaatřicetiletý pohodář, který bude ve Vancouveru startovat už na čtvrtých olympijských hrách. Kvůli zdravotním problémům se letos ve Světovém poháru trápil, přesto si věří. „Myslím, že by to nemuselo být špatné,“ povídá Vítek.

Jste takový olympijský matador, cítíte ještě nervozitu?
Letos nemám výsledky, takže můžu být úplně v klidu. Nic mě nestresuje. Budu se snažit brát závod jako každý jiný, i když je to těžké. Na olympiádu se zaměřují diváci na celém světě, média jí věnují obrovskou pozornost, a když to přeženu, sportovci k ní čtyři roky směřují přípravu.

Už jste to nakousl. Letošní sezona se vám zatím nevyvedla. Trápila vás zranění. Co s vámi přesně bylo?
Měl jsem problémy s nohama. Nejdřív jsem si natrhl sval, pak jsem měl potíže s cévami. Kvůli tomu jsem promeškal velkou část letní přípravy. Ale doufám, že horší už to nebude. Myslím, že forma jde nahoru. Uvidíme, jak daleko se dostane. Nemuselo by to být špatné.

Přemýšlel jste o tom, že Vancouver může být vaše poslední olympiáda?
Kdekdo se mě ptá. Je to otevřené. Stále mám chuť do tréninku. Navíc v roce 2013 se v Novém Městě na Moravě uskuteční mistrovství světa. To je velké lákadlo. Pak už zbývá rok do další olympiády v Soči.

I kdybyste se už pod pěti kruhy neobjevil, vaše jméno nejspíš z české reprezentace nezmizí. Vaše vzdálená neteř Veronika, která v Kanadě také může překvapit, je velký talent…
Ve Vancouveru samozřejmě budu přát všem našim holkám, ale Veronice? Jde o něco speciálního, je to prostě v rodině. Ale nijak jí neradím. To už by nějaká její chyba musela být hodně okatá, abych se snížil k radám.

Proč Veronika tak vylétla?
Samozřejmě je od nás! Ne, teď vážně. Nepřekvapuje mě to. Maká opravdu fest.

V české mužské reprezentaci se mísí generace starších a mladších reprezentantů. Jak spolu vycházíte?
To je zajímavá otázka. Všichni kluci jsou velké osobnosti. Nemáme žádné problémy, všechno je tak nějak po kupě. Na druhou stranu je jasné, že nejsme kolektivní sport jako hokej nebo fotbal. Každý chce uspět individuálně. Ale uznáváme podobné hodnoty. Doteď jsme neměli problém, tak se to snad nezmění.

Krása biatlonu také spočívá v tom, že kvůli zrádnosti střelby může vyhrát širší okruh závodníků. Jak to vidíte vy?
Přesně jak říkáte. Závody na olympiádě budou taky hodně otevřené. Spousta biatlonistů může sahat po medaili. Rozhodne střelba. Je to zajímavé pro oko diváka, pro oko závodníka už tolik ne.

Takže v Kanadě nebude nikdo vládnout tak jako Nor Ole Einar Björndalen v Salt Lake City, kde získal čtyři zlaté medaile?
Těžko teď odhadovat. Favoritů je víc. Samozřejmě Češi. (smích) Norové jsou klasicky silní. Svendsen je letos ohromně našláplej. Velké výsledky mohou udělat taky Rakušané a mladí Němci. A že by někdo vylétl na olympiádě? I to se může stát.

S jakým svým osobním výkonem budete spokojený?
Po tom letošku je těžké něco vyhlašovat. Ale moc rád bych se probojoval do závodu s hromadným startem, do kterého se podívá patnáct nejlepších biatlonistů podle hodnocení Světového poháru a patnáct nejlepších na olympiádě ve Vancouveru.

Spousta sportovců se těší do olympijské vesnice. Jak to máte vy?
Vždycky tam potkáváte spoustu cizích tváří. Lidi se tam neustále točí. Přináší to spoustu různých zážitků. Hlavně když někdo slaví, je to veselé. Letos se nechám překvapit, že mě zase potká něco nového.

David Kostelecký povídal, jaké mívá problémy při převážení zbraně na letištích. Podobné lapálie asi zažívají taky biatlonisti.
Jasně. Vždycky jsou nějaké problémy. Může se stát, že zapomenete nějaký papír. Je potřeba spoustu dokladů, zbrojní průkaz, různá potvrzení. Nejsme teroristi, ale předpisy se musí plnit. S kontrolory se to snažíme vždycky udělat ke spokojenosti obou stran. My se nějak potřebujeme dostat do letadla, oni se zase snaží nás pustit.

Kromě biatlonových starostí máte i ty školní. Jak zvládáte studium na Fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě?
Jsem vzorný student. Akorát se moc nedostanu do školy. (smích) Je pravda, že s ní až tolik v kontaktu nejsem, lítám po celé Evropě. Trénink zabere spoustu času. Není to úplně ideální, ale jsem moc rád, že mi škola umožňuje profesionální sport. Biatlon je moje zaměstnání.

Obhájil jste bakalářskou práci týkající se objasňování chyb při biatlonové střelbě. Ta vám občas dělala problémy, čerpal jste z vlastních zkušeností?
Určitě. Míval jsem s ní problémy. Vím o tom hodně, proto jsem se chtěl o své zkušenosti podělit. Shrnul jsme své poznatky, biatlon dělám nějakých patnáct let.

Máte bakalářský titul. Jak si vedete v magisterským studiu?
Mám teď v podstatě odložený první semestr magisterského studia. Jakmile se začne trénovat, škola jde lidově řečeno do háje. Ale letos o letních prázdninách jsem se zranil, takže jsem mohl dohánět resty ve škole.

Jaroslavu Soukupovi se v posledních závodech Světového poháru docela dařilo, na druhou stranu říká, že není moc dobrý student…
Nejlepší by bylo spojit Jardy Soukupa a Zdeňka Vítka dohromady. Byl by z nás výborný student-biatlonista. (smích)