Překážkářka Lucie Škrobáková musela na halovém mistrovství Evropy v Paříži zatnout zuby. Devětadvacetiletá atletka se tři týdny trápí se zablokovanými zády a překážky v tréninku úplně vypustila.

Škrobáková i přes bolest zvládla rozběh i semifinále, kde si připsala druhý nejlepší čas kariéry, rovných osm sekund. Na obhajobu stříbrné medaile z roku 2009 nedosáhla, ale sedmé místo ve finále považuje za zázrak. „Teď mě čeká kolečko po doktorech,“ vyhlíží česká rekordmanka na sto i šedesát metrů překážek.

Útočila byste na medaili bez zdravotních problémů?
Evropanky jsou letos hrozně rychlé. Myslím, že i kdybych byla zdravá, na medaile jsem neměla. Takové uvažování je ovšem zbytečné, protože nevím, jak bych bez trápení se zády běžela.

Jste se sedmým místem spokojená?
Už postup do finále mě nadchnul, i když sedmé místo není nic moc. Těší mě semifinálový čas. Vždyť je to můj druhý nejlepší životní výkon. Na to, jak jsem trénovala a netrénovala, tak jsem spokojená.

Dotáhnete se v létě na časy nové mistryně Evropy Karolíny Nytraové?
Její výkony z haly se projeví i venku na dráze. Když poběží kolem 12:65, dostane pod tlak i Američanky. Já atletiku dělám pro sebe. Samozřejmě, že chci vyhrávat a soupeřky porážet, ale mě časy soupeřek nerozhodí.

Běžela jste v Paříži překážky po třech týdnech poprvé?
Ano, od mistrovství republiky poprvé. Nemohla jsem vůbec vyběhnout z bloků na první překážku, takže jsem trénovala jenom rychlost na hladké šedesátce.

Na které jste si udělala osobní rekord. Jakou má hodnotu?
To není podstatné. Každý trenér měří trošku jinak, ale docela jsem se zlepšila. (úsměv)

Zádům rychlostní trénink nevadí?
Překážky jsou specifické. Pravá noha dělá úplně jiný pohyb než levá. Kvůli tomu trpí jedna strana zad. Po deseti letech na překážkách pomalu cítím, že se na těle různorodý pohyb podepisuje. Hladký sprint vyžaduje jinou práci těla. Obě nohy dělají stejný pohyb. Rychlost jsem trénovala v pohodě. Odrazy, delší trať a posilovnu jsem vypustila. Jenom jsem trenérku tahala za sebou na bruslích.

Konec halové sezony kvůli odpočinku vítáte.
Jasně. Mám asi deset dní volno. Po návratu z Paříže jsem nechala tělo regenerovat a teď mě čeká kolečko po doktorech. Pořád nevím, co přesně se zády mám. Vždycky jsem po halové sezoně hned vletěla do další akce. Teď nechci atletiku pár dní ani vidět.

Reprezentace ze šampionátu dovezla čtyři medaile a devět výsledků do osmého místa. Jak jste vnímala české úspěchy?
Reprezentace byla hodně úspěšná. Třeba loni v Barceloně některým závodníkům k medailím chyběl jen malý krok. Teď hodně atletů v pravý čas ukázalo výkon, na který mají. Závody nám prostě sedly.