V disciplíně kata, v níž karatisté předvádí bojové techniky bez protivníka, získala evropský bronz v roce 2015. O víkendu na něj v chorvatské Poreči navázala a těšila se na dekorování. Jenže… „Připravovala jsem se, jak vyskočím radostí, až řeknou mé jméno. Najednou slyším: Veronika Mišková from Slovakia. Nadšení bylo pryč. Jak by vypadalo, kdyby ze Španělky udělali Portugalku nebo z Kosovce Srba,“ mrzí závodnici klubu Budo Kan Brno.

Roztrpčení dala najevo gestikulací na stupních vítězů. Zbytek české výpravy sledoval vyhlášení jen na internetu, takže nikdo netušil, co ji rozlítilo. „Při online přenosu nebyl zvuk, takže když mě vyzvedali, ptali se mě, proč jsem se tak vztekala. Až jsem jim řekla, že mě vyhlásili jako Slovenku,“ popisuje Mišková.

Svou druhou seniorskou medaili z mistrovství Evropy považuje za cennější než první už z toho důvodu, že se změnil systém bodování účastníků. „Předtím se hodnotilo pomocí praporků, byli jsme klasicky nalosováni do dvojic a vítěz šel dál. Teď máme skupiny po osmi lidech, dostáváme body, čtyři nejlepší jdou dál a potkají se ve skupině s dalšími čtyřmi postupujícími. Dřív jste sice mohli na favorita narazit v prvním kole, ale taky až na konci. Teď se fakt dostanou dál jen ti top karatisté,“ líčí.

TĚŽŠÍ SKUPINY

V bodování rozhodčích tak výraznou roli hraje i subjektivní pohled. „Třeba Italka tentokrát nepodala standardní výkon, přesto dostala standardní body, protože rozhodčí jsou zvyklí na její jméno. Kdo jde ve skupině první, je v drobné nevýhodě. Když jdete po horším závodníkovi, je to naopak výhoda,“ povídá brněnská karatistka.

Přestože složité koronavirové období sportovcům příliš nepřálo, Mišková ze soutěžní pauzy těžila. „Kupodivu mi pomohla. Vyřešila jsem si různé bolístky, zranění z přetrénování, taky jsem si srovnala osobní život. Přidala jsem se k online tréninkům reprezentace, kde má trenérka jiný pohled než můj kouč v různých detailech. Povedlo se mi spojit pohled obou, líbí se to mně i rozhodčím, takže jsme na dobré cestě,“ libuje si.

Že to tak je, potvrdila už před dvěma týdny, kdy obsadila pátou příčku v klání Světového poháru v portugalském Lisabonu. Vrchol jejího snažení přijde na řadu 11. až 13. června, kdy ji v Paříži čeká kvalifikace na olympijské hry v Tokiu.

V disciplíně kata se v Japonsku představí jen deset žen. Pět už má jisté místo ze světového žebříčku, další tři určí kvalifikace a poslední dvě přerozdělí podle zastoupení jednotlivých kontinentů. „Všechno ke kvalifikaci směřuje a bude to husté. Myslím si, že šance je,“ doufá.

Na boj o první olympiádu je připravená a také vybavená dary od přítele. Respirátory v národních barvách, které měla už v Poreči. „Přítel si myslel, že budeme závodit v respirátorech, takže mi koupil modrý a červený, aby ladily k pásku. Nastupovala jsem v nich. Je to drobnost, která mě moc těšila a všem se líbila,“ usmívá se Mišková.