Brněnský krasobruslař Ondřej Hotárek už sedm sezon žije v Itálii, pro kterou minulý týden získal po boku Stefanie Bertonové bronz na mistrovství Evropy v Záhřebu. „Najít optimální partnerku v České republice bylo nemožné," vysvětluje osmadvacetiletý krasobruslař.

Mrzí vás, že na stupních vítězů nevídáte českou vlajku?

Mám na to dvojí pohled. Dvacet let jsme žil v Brně. Je to můj domov. Itálie mi pomohla sportovně. Jsem hrdý, že reprezentuju Itálii. Srdce mám přesto pořád v Brně.

Patří vaše italská medaile trošku Brnu, kde jste vyrostl?

Jasně. Bruslil jsem v Brně do jedenadvaceti let. Začal jsem se sportovními dvojicemi u Ivana Rezka. Naučil mě spoustu věcí, co stále používám. Bruslil jsem i s Rendou Novotným. Rozvinul základní věci, které jsem potřeboval. Vzpomínám na Brno pořád. Utíkal jsem jako kluk v šest ráno na krasohalu na trénink, potom do školy a hned zase na led. Nám škola vycházela vstříc, což není zvykem.

V Itálii to neplatí?

Někdy ne. Slyšel jsem o situaci, kdy krasobruslař vyhrál italské mistrovství a druhý den přišel do školy. Dostal dvě poznámky, protože nestihl udělat domácí úkoly. Je to smutné. V Česku je škola a sport ve svázaném vztahu. Toho si vážím.

Do Itálie jste odešel před sedmi lety. Tehdy jste nemohl najít českou partnerku?

Když jsem ji hledal, nikde nebyla. Někdy se najde výborný párový krasobruslař jako Ota Dlabola se skvělou sólistkou jako Katka Beránková. To je ale výjimka. V Česku se musí zvednout úroveň ženské kategorie, kde k titulu mistryně republiky stačí snad dva trojité skoky. To je málo. Z takových bruslařek se nevyklubou holky do páru, ani výborné sólistky.

Prvních pět párů z mistrovství Evropy není složených ze závodníků jednoho státu.

Je to trend. Obtížnost krasobruslení se zvedla. Jen špičkoví bruslaři můžou utvořit pár. A dva špičkové bruslaře, kteří si vyhovují, v jednom státě často nenajdete. Najít optimální partnerku v České republice bylo nemožné.

Z párů na ledě někdy vznikne pár i v životě. Přemýšlel jste nad tím?

Ne. Od začátku jsme vztah nastavili profesionálně. Jiskra mezi námi skáče jen na ledě. Všichni se nás na eventuální vztah ptají, ale já mám svoji přítelkyni a Stefania svého přítele. Když skončíme s tréninkem, já jdu doleva, ona doprava. Potkáme se až druhý den na tréninku.

Volný čas spolu netrávíte?

Mimo stadion moc ne. Nechceme si lézt na nervy, což se stejně někdy stane. Jsme spolu osm hodin denně. Jsme ale oba splachovací a hádky skoro nemáme.

Žárlí na vás životní partneři?

Ne. Oba jsou krasobruslaři v párových disciplínách. Navzájem se chápeme. Všichni víme, jak profesionální vztahy v krasobruslení fungují

Jakou má krasobruslení v Itálii popularitu?

Itálie má z mistrovství Evropy tři medaile. Popularita roste. I tak je to stále sport v pozadí. Italové žijí fotbalem a cyklistikou. O fotbale mluví celý den. Od rána do večera. Míč je tam národní kultura.

Vy o fotbale nemluvíte?

Ale jo. Jen na fotbale jsem v Miláně ještě nebyl, ale sleduju ho. Spíš proto, abych byl in. Kdo v Itálii nemá o fotbale ponětí, mají ho za blázna.