Trojice ve složení Tomáš Nýdrle, Miloš Slavíček a Tomeček skončila v egyptské Káhiře druhá za Ruskem. „Jel jsem si pro tři medaile a dovezl jednu. Ukázalo mi to mezery, na kterých musím pracovat,“ uvedl Tomeček.

Pomýšlel na úspěch také v individuálním závodě, kde skončil třináctý. V soutěži mixů byli s parťačkou z Komety Brno Barborou Šumovou šestí. „Za ten rok jsem zapomněl střílet, jaké je to na velkých závodech, vypadl jsem z rytmu. Byl jsem zvyklý na závodní tempo, už jsem ladil na olympiádu, protože jsem získal kvótu brzy. Dařilo se mi, měl jsem perfektně nastavenou fazonu a šel za svým cílem, ale za rok se vše zbortilo jako domeček z karet,“ líčí střelec pocházející z Vnorov na Hodonínsku.

Kvůli pandemii koronaviru absolvoval mezinárodní klání naposledy před rokem. V Egyptě zjistil, že manko musí co nejrychleji dohnat. „Je paráda, že jsme konečně závodili. Dnes vím, že potřebuji hledat všemožné závody, kam mohu co nejdřív vycestovat, abych si zvykl na závodní atmosféru a tempo, nastavil si hlavu a naladil koncentraci. Budu závodit kdykoli, kdekoli a s kýmkoli,“ usmál se devětadvacetiletý Tomeček.

Na konci března patrně zamíří na Grand Prix Kypr, protože Světový pohár v Jižní Koreji je odsunutý na neurčito. „Patrně bude úplně zrušený. V Koreji je navíc po příletu čtrnáctidenní karanténa, což je to finančně náročné, vyšlo by to snad na tři sta padesát tisíc, kdybychom tam měli čtrnáct dní předem trávit v karanténě, což je nesmysl. Další měsíc bude Světový pohár v Itálii, kde je spousta závodů před ním i po něm, takže tam zůstanu pár dní navíc,“ povídá Tomeček.

V soutěži družstev v Egyptě uspěli čeští muži i ženy, které taky braly stříbro za Ruskem v sestavě Anna Šindelářová, Martina Skalická a Šumová. Střelci si zvykali na netradiční večerní podmínky, závod absolvovali pod umělým osvětlením. „Nikdy jsme si to nezkusili, stříleli jsme z čisté vody. Jsem spíš konzervativnější, mám rád, když vše funguje podvědomě, tady jsem musel přemýšlet co a jak. Naopak Rusové jsou zvyklí na osvětlené střelnice, dlouhou část roku tam mají sníh a střílejí spíš v noci. Navíc jako Češi nemáme moc lapový způsob střelby, snažíme se mířit, vidím pušku, terč, nějakou dobu ho kontroluju a pak mačkám. Tohle nefungovalo. Myslel jsem, že střílím pozdě, přitom jsem měl spoustu času,“ přibližuje reprezentant ve skeetu.

O medaile družstva ještě bojovala novým způsobem, který čeští reprezentanti dosud nezažili. „Dřív se sčítaly všechny zásahy, ale teď jsme stříleli na třech stanovištích a po každém se vyhodnocovalo. Vítězné družstvo bralo dva body, při remíze každý bod a takhle se pokračovalo, dokud jeden tým neměl šest bodů. Kdybychom si to mohli někdy zkusit, třeba bychom věděli, jak k tomu přistupovat. Takhle než jsme se rozkoukali, už jsme měli stříbro,“ popsal Tomeček.

Na konci března uplynou dva roky, kdy získal místenku pro olympijské hry v Tokiu. Po jejich ročním odkladu věří, že v létě už se do Japonska vydá. „Jsem optimistický realista. Vycházím z informací Českého olympijského týmu a věřím, že hry budou. Možná ne takové, na jaké jsme zvyklí, ale budou,“ prohlásil brněnský brokař.