Oba se sportu věnují díky škole v Ibsenově ulici, kterou navštěvují žáci s postižením. „Já tam ještě pořád chodím, Ondra už studium úspěšně ukončil. Máme skvělého učitele, který nás k tomu vede. Chodíme s ním často sportovat ven. Když jsme dostali možnost zúčastnit se olympiády, vůbec jsme neváhali a hned se rozhodli, že do toho půjdeme," vysvětluje Mihalik.

Ten se na olympiádě účastní závodu v běhu na patnáct set metrů a štafety. „Také hážu kriketovým míčkem," dodává.

Sportuje i ve svém volném čase. „Chodím běhat sám i se psem. To mě hodně baví. Rodina mi říká, že jsem trochu blázen, ale podporují mě v tom a jsou rádi, že to dělám. Bratr se vždycky diví, když ze závodů něco přivezu," popisuje mladý sportovec.

Doma totiž má už čtyři poháry a několik medailí. Tři poháry získal také o čtyři roky starší Martin, který na olympiádě běží závod na sto metrů a účastní se hodu koulí. „Často jezdíme i na různé další soutěže různě po republice. Třeba v září jezdíme pokaždé do Šlapanic," vysvětluje, kde ocenění získali.

Sport oba muže, kteří jsou dobrými kamarády, baví. Čemu by se v budoucnu chtěli věnovat, zatím netuší. „Já mám ale velkou zálibu v tramvajích. Bavilo by mě dělat něco v dopravním podniku. S Honzou si posíláme třeba e-maily, když objevíme na internetu nějaké zajímavosti o dopravě," říká Martin.

Ve středu čekají mladé sportovce ještě poslední disciplíny a večer také vyhlášení výsledků.