Na třech kilometrech navíc stanovil časem 3:54:53 nový český rekord kategorie C2. Rychleji dojel pouze domácí jezdec Kavamoto Schota. „Závod na tři kilometry byl velmi náročný. Konkurenti se na mě pořád tlačili. Udržel jsem ale na soupeře náskok padesáti metrů, což je skvělé,“ radoval se rodák z Černé Hory na Blanensku.

Koblasovi v Šizuoce konkurovali především domácí jezdci. „Připravují se na olympiádu, takže objíždějí závody s různými cyklisty, aby zjistili, kdo je v nejlepší formě,“ povídal nejúspěšnější člen české cyklistické výpravy na loňské paralympiádě v Riu de Janeiro.

Právě v Riu minulý rok doplatil na neznalost závodního prostředí. „Jsem moc rád, že jsem si podmínky v Japonsku vyzkoušel a vím, co mě čeká. S tratí jsem moc spokojený. Pořadatelé ji ale plánují před startem paralympiády ještě rekonstruovat,“ popsal.

Český jezdec těžil v Japonsku i ze zkušeností kouče Jiřího Dalera, který v roce 1964 na olympiádě v Tokiu vybojoval zlatou medaili ve stíhacím závodě. „Trenér Daler mi poradil, co můžu od závodů v Japonsku očekávat. Řekl mi, že je dráha až za Tokiem a není přímo v centru. Věděl jsem tak, do čeho jdu,“ pochvaloval si Koblasa.

Poslední klání závodní kariéry pak v Šizuoce absolvoval šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek. „Udělali jsme větší rozlučku, na kterou přišli i Němci a Poláci a závodníci z Jižní a Severní Koreje. Společně jsme si zahráli bingo, ve kterém jsem ale bohužel nic nevyhrál,“ usmíval se Koblasa.

Přestože neměl příliš času na poznávání okolí, Japonsko si oblíbil. „Jen mě překvapilo, že napětí v zásuvkách mají jen sto voltů, zatímco my dvě stě třicet. Kdo si dovezl kávovar, měl smůlu. Napětí ho neutáhlo. Na kávu nejsou Japonci vůbec dobří,“ dodal brněnský jezdec, kterého aktuálně čeká odpočinek po skončení závodní sezony.