Zazářil, tam kde ostatní a mnohem zkušenější kolegové vyhořeli. Při domácí Velké ceně České republiky držel české barvy pouze motocyklový jezdec Jakub Kornfeil z Rohatce na Hodonínsku. Závodník mistrovství světa silničních motocyklů ve třídě do 125 ccm se o víkendu zakousne podruhé do prestižního motocyklového šampionátu. „Bojovat třeba o stupně vítězů mohu při neobvyklých podmínkách, jako byl loňský mokrý závod v Brně,“ popisuje sedmnáctiletý student svoje ambice na netovární motorce.
Do startu nové sezony zbývá už jen několik dní. Jste nervózní?
To ne, spíš se moc těším. V předsezonní přípravě jsem zažil několik problémů, ze kterých jsem se už konečně dostal. Nyní se cítím ve formě a připravený.
Málem jste místo závodění v Kataru ležel doma. Popište, co se vám stalo při testech?
Hned na úvod ve španělské Valencii jsem při výjezdu z jedné ze zatáček moc přidal plyn. S motorkou jsem vyjel z trati, vyletěl tři metry do vzduchu a celou vahou dopadl na levou kyčel.
Doktoři vám hrozili podezřením na zlomenou pánev…
To se naštěstí nepotvrdilo. Jen jsem neabsolvoval další testy v Portugalsku, což mě ale nemrzelo. V Estorilu silně pršelo a jezdci ujeli jen tak padesát kol.
Šlo o vaše dosavadní nejhorší zranění v kariéře?
To ne, ale asi druhé v řadě. (usmívá se) Před pěti lety jsem si zlomil klíční kost. Od té doby, musím to zaťukat, se mi nic moc vážného nestalo.
Poslední přípravu jste absolvoval v Jerezu. Zde jste už necítil následky vážného zranění?
Tvrdě naražený bok mě netrápil. Skolila mě však chřipka, takže jsem se nemohl plně soustředit na jízdu. Vůbec jsem se za tři dny nedostal do optimálního tempa.
Loňskou sezonu jste zakončil na 17. místě. Jak si věříte v té letošní?
Předpokládám, že bude ještě o něco těžší. Potěšilo by mě, pokud bych skončil po všech závodech na stejném místě. Pokud by třeba u mého jména svítilo číslo třináct, bylo by to něco fantastického.
Přes zimu jste vystřídal závodní stáj. Team Germany jste vyměnil za italský Ongetta – centro seta CBS Corse. Proč?
Šéf německého týmu porušil několik bodů smlouvy, proto jsme s nimi skončili.
Snažili jste se dokonce založit i vlastní tým…
Přesně tak. Vše ale nakonec ztroskotalo. Nesehnali jsme dost peněz.
Nehrozilo vám při zdlouhavých zimních vyjednáváních, že se nakonec nikde neuchytíte a nedobrovolně vynecháte následující sezonu v mistrovství světa?
Od začátku jsme byli v kontaktu se dvěma stájemi, které měly o mě zájem. Rozhodně jsme se nebál o svou budoucnost.
Kromě zázemí jste změnil i závodní stroj.
Půjde sice o stejný model Aprilie, ale chová se úplně jinak než předchozí. Běžný motorista změnu nepozná, ale pro mě jde o něco úplně nového. Stroj se chová na první pohled stejně, ale zároveň úplně odlišně.
Snažil jste se dostat do sedla továrního motocyklu. Proč to nevyšlo?
Opět stejný důvod. Hlavní roli hrály peníze…
Už si s letošním motocyklem rozumíte?
Myslím, že budeme dobří parťáci. Ještě mám dost rezerv a budu se snažit je v sezoně odstranit. Chtěl bych dělat radost fanouškům a hlavně sám sobě.
Bude ve vašich silách bojovat na netovární motorce o špici?
Na suchu rozhodně ne. Eresáčka mají o tři až čtyři koně silnější výkon motoru, což dělá strašně moc. Bojovat třeba o stupně vítězů mohu při neobvyklých podmínkách, jako byl loňský mokrý závod v Brně. To ovšem není pro mne omluva a neznamená to, že bych nemohl zazářit a občas dojet někde vpředu.
První závod vás čeká v Kataru za umělého osvětlení…
Jde o naprosto odlišné klání od všech ostatních. Minule se mi tam moc nedařilo, letos musím jet lépe. Mám novou přilbu, tak uvidím, jak mi pomůže.
AMOS KREJČÍ
TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK
