Pekelné čtyřicetistupňové vedro. Dvacítka protivníků, kteří se snaží být lepší než vy. A udělají pro to cokoli. „Jel jsem osmnáctý, ale pak mě Schrötter vyžďuchnul z tratě. Nevím, jestli to udělal schválně, ale věřím, že ne,“ popisuje ostrou premiéru v letošní sezoně mistrovství světa silničních motocyklů rohatecký závodník Jakub Kornfeil, který v neděli načal první kompletní sezonu v nejprestižnějších světovém šampionátu ve třídě do 125 ccm.

Skončil jste devatenáctý, takže bez bodu. Jak jste spokojený s katarskou Velkou cenou?
Víkend beru pozitivně. Tým pracoval na sto deset procent, já se zlepšuji každým tréninkem. Je pro mě důležité, že dokážu zrychlovat. Mrzí mě, že jsem nezískal bod, ale celkově jsem spokojený.

K nejlepší patnáctce jste ale neměl daleko. Jezdil jste dokonce na osmnáctém místě.
Start se mi opravdu povedl, ale ke konci prvního kola mě Schrötter vyžďuchnul z tratě. To mě rozhodilo, soupeři mi ujeli a jen těžko jsem je stahoval.

Co se stalo mezi vámi a německým jezdcem. Za co se vám mstil?
V kvalifikaci jsem čekal na rychlou skupinu jezdců, mezi kterými jel také on. Nechápu, co jsem mu udělal, ale po tréninku na mě začal zběsile gestikulovat, naznačoval, že jsem asi magor. Já jsem ho ale nevnímal. Je tímto jednáním známý, už několikrát ho za to napomínali.

Letošní premiéra přivítala jezdce horkým počasím. Jak jste snášel čtyřicetistup­ňová vedra?
Je to opravdu hodně vyčerpávající. Kdyby závod trval ještě o dvě kola déle, asi bych už opravdu nevydržel.

Specifická byla i jízda večer pod umělým osvětlením.
Úplně poprvé, když jsem vyjel na trať, se mi všechno lesklo. Po dvou až třech kolech jsem si na to už zvyknul. Vůbec jsem to nevnímal, bylo to jako za dne.

V Kataru jste jel poprvé. Jak se vám líbí trať, která je postavená uprostřed pouště?
Patří k těžším, protože je hodně široká. Dlouho jsem hledal ideální stopu. Nápad postavit ji v poušti se mi líbí, ale dávám raději přednost tradičním místům. Je to podle mě už moc velké hýření peněz.

Dostal jste se i mimo okruh?
Celé pondělí jsem měl volné, takže jsem ho využil k návštěvě města. je rozděleno zálivem na dvě poloviny. V jedné jsou samé mrakodrapy, luxusní obchody. V druhé části je totální chudoba. Zaujal mě uměle vytvořený ostrov v moři. opravdu tam neví, co s penězi.

Dovezl jste si nějaký suvenýr?
Ne, to vůbec. Chtěl jsem si koupit boty, ale byly nehorázně drahé.

Co rodina, jak prožívala váš závod?
Rodiče i sestra sledovali závod na internetu. Táta nebyl šťastný, že jsem nedovezl bod, ale pochválil mě za výkon.

Studujete prvním rokem strojní průmyslovou školu. Jak vás berou spolužáci a učitelé, fandí vám?
Ze začátku o tom neměli moc tušení, ale několikrát už o mně vyšly články, takže si o mě už vykládají. (usmívá se) S kamarádama je to v klidu, berou mě v pohodě.

Kolik jste už rozdal autogramů?
No… začíná se to už rozmáhat. Už mě z toho skoro bolí ruka. (směje se) Pokud někdo za mnou přijde a chce podpis, rád mu ho vždycky dám.