„Změny v nastavení motorce sedly,“ říká rohatecký závodník, který se už přesunul do anglického Silverstonu, kde mistrovství světa silničních motocyklů pokračuje o víkendu šestým podnikem.

Všichni se v Barceloně před závodem báli, že bude pršet.

Ranní rozehřívací kolo proběhlo na mokré trati. Těsně před startem stopětadvacítek nebylo jasné, za jakých podmínek se pojede. Nakonec ředitelství vyhlásilo závod jako suchý, což bylo správné rozhodnutí. Spousta z nás totiž měla pochybnosti, jaké pneumatiky obout.


Po startu nebyla trať suchá. Jak se vám na začátku vedlo?
Mohu říct, že start se mi dost povedl. Minimálně o řadu jsem se posunul dopředu. Úvodní dvě kola dala neskutečně zabrat, protože vyjetá stopa byla asi jen metr široká. Jakékoliv vybočení hrozilo pádem.

Bylo těžké udržet se v první linii?
Ve druhém kole jsem se na chvíli ocitnul na sedmé pozici. Jenže o několik zatáček dál jsem při pokusech o předjíždění ztratil, když se přede mne nešetrně natlačil Fin Ajo. Úvod závodu byl hektický. Lituji, že jsem nebyl tvrdší, protože jsem jezdil stejné časy jako první pětka.

Vaše Aprilia fungovala tentokrát bezchybně?
Tým chválím za přínosnou poradu před závodem. Po konzultaci udělal šéfmechanik drobné změny v nastavení, které možná byly trochu mišmaš, ale sedly motorce dobře. Na výkon motoru ani na pneumatiky si nestěžuju. Dával jsem jen pozor na mokré obrubníky a louže na trati.

Kdy jste získal jistotu desátého místa?
Zhruba deset kol před koncem se mi za záda přiřítil Angličan Kent. Po dvou kolech mě předjel. Jeho jízda byla rozháraná, a když jsem se pokusil ho předjet zpátky, vytlačil mě. Málem jsme se na zemi váleli oba. Chtěl jsem Kenta porazit. Navíc měl v tabulce o nějaký bod víc než já. Cítil jsem možnost, jak odstup snížit.

Což se podařilo.
To jo. Myslel jsem, že se mi předjetí v závěrečném kole pokusí vrátit. Náš rozestup byl zřejmě větší, než jsem se domníval. Díky desátému místu jsem z Barcelony odjel s hřejivým pocitem.

AMOS KREJČÍ