Místo toho se trápil s motorkou. Navíc hned po začátku se dostavily trable. Šestadvacetiletý závodník se nejprve vyhýbal Johnu McPheemu a poté se ťukl se stájovým kolegou Filipem Salačem a nabral ztrátu. „Závod se nedá vyhrát v úvodní zatáčce. Filip se měl vyhnout. Byla to blbost,“ láteřil Korfnfeil.

Co se stalo po startu?

Strašně moc věcí, které se mi snad nikdy nestaly. McPheemu nejela motorka a jezdec který jel přede mnou, zareagoval pozdě, nevím, jestli to udělal schválně… Normálně, když po startu někdo stojí, všichni se mu co nejdřív snažíme vyhnout, aby ti vzadu dokázali reagovat. Pilot přede mnou se vyhnul na poslední chvíli, kdybych mrkl, jsem v něm.

Co se vám honilo hlavou?

Že to byl trochu prasárna, zvýšila se mi tepovka. Nikdy jsem nezažil, že mi na trati takhle bušilo srdce. Najížděl jsem do první zatáčky a musel jsem se uklidňovat.

Jenže vám pod kola spadl stájový kolega Filip Salač…

Aby to ho nebylo málo no. Z první zatáčky odjížděl poslední a doháněl ztrátu. Přes některé soupeře jsem se dostal rychle, jiní měli chuť bojovat, což mi bralo čas.

Ale první skupinka byla hodně odskočená, že?

Když jsem to viděl, honilo se mi hlavou, že to je v háji. Ale stále jsem měl chuť zvítězit a viděl jsem, že mi to jde. Čtyři pět kol jsem jel stejný rytmus v defenzivní stopě, aby mě jezdci za mnou nepředjeli. Byl tam Arenas, který když je před vámi, dokáže blokovat. Už mi zprasil několik závodů.

Nakonec jste se dotáhl.

Vedoucí skupinka byla početná a jezdci mezi sebou začali bojovat, na což jsem spoléhal. Jenže jsem v podstatě nedokázal nic vymyslet. Nedostal jsem se přes Oguru, což byl můj největší problém. Ani se nesnažil něco zkusit, pořád jel to svoje místo. Na ostatní jsem recept našel.

Opravdu nešlo nic vymyslet?

Ztratil jsem rytmus, nechal jsem se uchlácholit. Kola ubíhala a věděl jsem, že je zle. Prostě to nešlo. Nemohl jsem se přes něj dostat. Taky nefungovala dobře motorka. Nebylo to vůbec jednoduché, protože jsem bojoval nejen se soupeři, ale i se strojem.

Jak daleko bylo nakonec pódiové umístění?

Mrzí mě to, protože když jsem dojel vedoucí skupinku, viděl jsem na první místo. V zatáčkách jsme byli tak blízko sebe, že jsem na prvního jezdce ani neviděl. Chybělo pár metrů. Nechci se vymlouvat na začátek a nastavení motorky, ale asi mi věříte, že když jsem z posledního místo dojel na deváté, při lepší konstelaci jsem skončil líp.

Probral jste se Salačem, co se stalo?

Filip se po závodě vůbec nebavil, byl z toho špatný. Jen mi říkal, že za to mohl Darryn Binder. Neviděl jsem to, nechci soudit, ale když dojde k nehodě, vždy za to můžou oba. Filip možná chtěl vyhrát závod v první zatáčce. Ze zkušenosti vím, že to se nedá. Měl to povolit, Binder byl pod ním. Vždy když jede pilot na vnitřní straně, je v právu.

Co měl tedy Salač udělat?

Jestliže ho viděl, že se mu tam Darryn cpe, měl ho nechat, zvednout koleno, ale ne s ním bojovat po tři sta metrech odjetého závodu. To je naprostá blbost. Bylo to zbytečné. Nejhorší na tom je, že kvůli tomu jsem ztratil i já.

Bylo těžké to ustát?

Měl jsem štěstí, že se motorka netočila pryč z trati jako v Texasu, kde jsem si takhle zlomil klíční kost.

Kdyby vám vyšla lépe kvalifikace, mohl jste problémům po startu vyhnout, co?

Je to možné, ale do budoucna nikdo nevidí. Kdybych startoval třeba sedmý, pořád je přede mnou šest jezdců. Nehody se stávají a Moto3 je hodně kontaktní sport.

Potvrdilo se, jak je Moto3 vyrovnaná?

Rok od roku je to těsnější, všichni s tím počítáme. Jde o lokty. Pokud někdo chce vítězit, musí je mít, ale je třeba taky skvělá motorka. Když je dobrý stroj, kolikrát se dá vymyslet nemyslitelné. Třeba objet venkem dva lidi.

Posunula se jednání o angažmá v Moto2?

V sobotu jsem z okruhu odjížděl deset minut před desátou, kdy mi skončilo jednání s týmem. V Moto2 je situace taková, že v ní týmy mizí. V podstatě je jedno volné místo. Nebudu prozrazovat kde. Věřím, že to klapne, protože jsem napsaný na jejich listině. Bavil jsem se s manažerem, který mi potvrdil, že mě chce. Jen se musí zbavit jednoho jezdce. Až to udělá, může vzít mě. Rozjeli jsme jednání i v Moto3, abychom měli něco v záloze.

Kdy bude jasno?

Po Velké ceně Rakouska, nebo po Silverstonu, kde mají konečný termín. Nic jiného než jít do Moto2 si nepřeji. Je to můj sen.

Filip Salač o kolizi v první zatáčce:

„Jel jsem venkem a dostal ránu zprava od Bindera. Spadnul jsem, nedalo se to ustát. Mrzí mě to a jsem smutný. Binder by se měl dát do pořádku, protože to není první incident, co měl. Pro mě osobně je to ještě o to horší, že se to stalo před domácím publikem. Co se týče Kuby Kornfeila, vůbec jsem nevěděl, že jsem vzal i jeho. Myslím, že jsem mu nic neprovedl a co jsem viděl, neuškodil jsem mu. Ale každý na to máme jiný názor. Do závodu jsem se ještě vrátil, jenže jsem měl velkou ztrátu a přestala mi fungovat brzda, tak jsem se na to vykašlal. Nedalo se jet a navíc jsem měl roztrhnutou i rukavici, takže kvůli bezpečnosti.