Ve finále porazil ruského favorita Michaila Jakovleva 2:1 na vítězné jízdy. „Teď se mi nehoní hlavou nic. Je mi hodně dobře, po dlouhé době mi všechno vyšlo. Přitom cesta k závodu byla trnitá. Před měsícem nám řekli, že nebude, pak že bude, potom že někde jinde. Nebyl jsem z toho pozitivně naladěný, ale vyšlo to bezvadně. Chtěl jsem medaili, doufal jsem, že bude nejcennější a mám ji,“ rozplýval se nový mistr Evropy ve sprintu.

Přitom začátek přidělal české výpravě chmury, protože Čechman v kvalifikaci na dvě stě metrů s letmým startem zajel až sedmý čas 10,641 sekundy. Na suverénního Jakovleva ztrácel propastných šest desetin sekundy. „Marty si kuriózní příhodou prošel celým pavoukem odspodu. Omylem jsme mu dali na dvoustovku lehčí převod, tudíž čas nebyl podle představ. Ale Marty se toho chopil jako výzvy a přetavil ve svou výhodu. Pro něho byl nejtěžší závod čtvrtfinále, byl fyzicky unavený a musel se hrozně přemlouvat, ale podařilo se mu to zlomit a pak to šlo dobře. Bylo vidět, že si věří,“ popsal rozpoložení svého svěřence trenér sprinterské reprezentace do 23 let Lubomír Vojta.

Ve čtvrtfinále až ve třech jízdách Čechman přemohl Antona Hohneho z Německa, druhého muže kvalifikace. „Jel jsem úplně každou jízdu totálně naplno, soupeři byli hodně dobře připravení a nebylo vůbec jednoduché zvítězit nad kýmkoli. Čím dál jsem v závodě byl, tím jsem se však cítil líp. Finále už bylo za odměnu,“ usmíval se dráhař z Ostrova na Karlovarsku.

NAPRAVIL CHYBU

V semifinále si ve dvou jízdách poradil s Danilem Burlakem z Ruska a ve finále zdolal Jakovleva, přestože úvodní jízdu ztratil. „I když první finálová jízda nevyšla, Martin věděl, jakou udělal chybu a bylo mi jasné, že si na to dá příště pozor. Nijak zvlášť jsme se o tom nebavili,“ líčil Vojta.

V dalších dvou jízdách prokázal větší odhodlání i výdrž Čechman. „Upřímně jsem soupeře prokouknul brzy. Disponuje velkým výkonem, ale takticky není úplně nejlepší. Jezdil všechno stejně, takže záleželo pouze na mě, jaké si to s ním udělám,“ culil se evropský šampion.

Pokaždé pak zaútočil ze druhé pozice a radoval se ze zlaté medaile. „Sprint je královská disciplína, ke které všichni sprinteři vzhlížejí. Není jen o výkonu, ale také o taktice, která se teď ukázala důležitá. Jakovlev vyhrál kvalifikaci s velkým náskokem, přesto ho Marty porazil. Den je dlouhý a není o jediném výkonu,“ poznamenal kouč brněnské Dukly Vojta.

Před závodem přitom Čechman říkal, že mu nevyhovuje chladné počasí, které na Velodromu Attilia Pavesiho v pondělí panovalo. „Ale když začalo svítit slunce, najednou jsem se zlepšil. Otočilo se to a byla to úplně bomba,“ smál se.

Po pátečním stříbru z týmového sprintu, který vyjel spolu s Matějem Bohuslávkem a Jakubem Šťastným, se Čechman dočkal vytouženého zlata a zazpíval si na stupních vítězů českou hymnu. „Užil jsem si ji, je to sen. Doufal jsem, že si ji po dlouhé době všichni zazpíváme a vyšlo to,“ radoval se jedenadvacetiletý Čechman.

KEIRIN ZA ODMĚNU

V úterý ho čeká závěrečný den evropského šampionátu ještě keirin. „Teď se cítím bezvadně, takže pojedu s lehkýma nohama. Dostal jsem, co jsem chtěl, další závod už bude za odměnu,“ řekl.

Keirin s ním pojede také Šťastný, který ve sprintu vypadl v osmifinále a obsadil deváté místo. „Neměl jsem svůj den, keirin snad bude mnohem lepší. Těším se na něj. A zlato Martyho je husté,“ prohlásil Šťastný.

Na startu v pondělí bude také Bohuslávek v kilometru s pevným startem a Sára Kaňkovská s Veronikou Jaborníkovou v keirinu žen do 23 let. „Věřím, že zlato do týmu vnese euforii a pozvedne kluky i holky, kterým se v pondělí nedařilo, jak si představovali. Snad předvedou všichni své nejlepší výkony, mají před sebou poslední den na mistrovství Evropy a není na co čekat. Všichni přišli Martyho podpořit, zazpívali si hymnu a z toho můžou čerpat,“ sdělil kouč Vojta.

Jeho svěřenky absolvovaly 500 metrů s pevným startem, ale betonový velodrom ve Fiorenzuole d'Arda závod prodloužil téměř o sto metrů. Kaňkovská skončila osmá, Jaborníková hned za ní. „Když se přidá necelých sto metrů kvůli tomu, jak dráha vypadá, je to pětina závodu a dostává se tím někam jinam. Holky jely velice pěkné dvoustovku i čtyřstovku, ale strašně jim došlo v závěru, delší vzdálenost jim nechutnala. Kdyby byl závod o kousek kratší, umístily se o dvě tři místa líp. Bylo to v jejich silách, o to víc se těšíme ne keirin, který má standardní vzdálenost a tam se mohou ukázat,“ dodal Vojta.