V Norimberku jste došla do finále i díky skreči dvou soupeřek. Považujete úspěch víc za dílo náhody, nebo aktuální formy?
Těžko říct. Mohla jsem klidně skončit už ve druhém kole, ale došla jsem až do finále. Natrefila jsem na turnaj, kde při mně stálo štěstí. Finále pro mne znamená obrovský úspěch.

V Německu vám v úvodních dvou kolech soupeřky zápas vzdaly. Zažila jste to někdy?
Ještě ne, obecně se mi moc často nestává, že soupeřka utkání skrečuje. Představovalo to pro mě velké překvapení. V prvním kole se Rumunce Cadantuové udělalo špatně, ve druhém si ošklivě poranila koleno Němka Siegemundová. Z toho jsem byla špatná, na druhou stranu jsem v turnaji pošetřila síly.

Jak vnímáte postup, když vám soupeřka vzdá?
Záleží, z jakého důvodu skrečuje. V případě Laury (Siegemundové – pozn. red.) mě rozhodně nepřepadla radost z postupu, ale obávala jsem se o její zdraví. Lidské věci byly v tu chvíli důležitější. Vůbec jsem nevěděla, co se na kurtu stalo. Po vítězném úderu už jsem byla otočená zády, najednou začala křičet a brečet. Vypadala dost špatně, takže mě zamrazilo a v prvé řadě jsem se jí snažila pomoct. Vítězství jsem si tedy vůbec neužila, chtěla jsem, ať je hlavně v pořádku. (Siegemundová kvůli zranění kolene nenastoupila do French Open – pozn. red.).

Barbora KrejčíkováJedenadvacetiletá tenistka z Ivančic na konci května zazářila na turnaji v Norimberku, kde si zahrála první finále v kariéře na okruhu WTA a poskočila na 142. místo světového žebříčku. Loni se jí dařilo ve čtyřhře, kdy si s Kateřinou Siniakovou zahrály semifinále French Open. Do loňska Krejčíkovou trénovala Jana Novotná, aktuálně je bez kouče.

Ve finále favorizovaná Nizozemka Kiki Bertensová vyhrála 6:2, 6:1 a povolila vám jen tři hry. Hrála o tolik líp?
Hrála velmi dobře a mně se zápas bohužel moc nevyvedl. Nepředváděla jsem svůj tenis a možná na mě dolehla únava z kvalifikace, i když jsem kvůli skrečím nějaké síly ušetřila. I tak beru velice pozitivně, že jsem se dostala tak daleko a mohla se měřit s tak dobrými soupeřkami.

Uspokojil vás už postup do finále?
Rozhodně ne, chtěla jsem turnaj za každou cenu vyhrát. Nevím, kdy zase dostanu takovou příležitost. Prohra mě dost zklamala, ale snažila jsem se vzít si z ní to dobré. Je důležité, že jsem si ověřila, že se můžu měřit s hráčkami, které jsou v žebříčku mnohem výš než já.

Stavíte individuální úspěch nad účast v deblovém semifinále při loňském French Open?
Singl s deblem se nedá moc srovnávat, jde o jinou kategorii. Celkově si výher na elitním okruhu turnajů WTA moc cením a Norimberk řadím v kariéře hodně vysoko.

Účast ve finále vás v žebříčku vystřelila o 112 míst na 142. příčku. Nejlépe jste byla před dvěma roky 140. Proč u vás nastal pokles?
Asi za to může víc věcí. Úplně se mi nedařilo a často jsem neměla moc štěstí na los, když jsem měla dobrou pozici. Pak jsem body neobhájila a začala se propadat. Snažila jsem se dost hrát i debl a to je poměrně složité. Loni se mi v deblu dařilo, singl byl horší. Jsem ráda, že jsem se dostala zase zpátky mezi sto padesátku, což pro mě znamená víc příležitostí v singlu. Chci to prolomit a dostat se ještě dál.

Soustředíte se letos víc na dvouhru?
Singl pro mne znamenal vždy prioritu. Jenže loni se mi dařilo v deblu a je lepší hrát velké turnaje, i když jen ve čtyřhře, než nižších kategorií ve dvouhře.

Loni jste ve čtyřhře zářila po boku Kateřiny Siniakové, letos nastupujete s Thajkou Hao-Chingovou. Proč nastala změna?
O změnu jsem nestála, přišla s ní na poslední chvíli Katka. Moc se k tomu nechci vyjadřovat, protože nechci říct nic špatného. Měly jsme spolu velmi dobré vztahy, takže mi nepřišlo moc fér, že mi změnu oznámila na poslední chvíli. Měla bych víc času si zařídit čtyřhru jinak. Jsem však ráda za parťačku, kterou jsem našla. Na French Open nám to docela šlo.

Na French Open jste se letos v singlu nedostala ani do kvalifikace. Kdyby se však bral v potaz žebříček až po finále v Norimberku, lehce do ní proklouznete. Mrzí vás neúčast?
Tak to je. V tu dobu jsem figurovala asi na dvě stě padesátém místě a braly dvě stě deset hráček, neměla jsem nárok. Na Wimbledonu mám však kvalifikaci už teď jistou.

Minulý rok jste ukončila spolupráci s Janou Novotnou. Kdo vás trénuje nyní?
Jsem bez trenéra. Vše si zajišťuji sama. Mám jen kondičního kouče, se kterým jsem půl roku.

Schází vám trenérské vedení?
Trenéra potřebuji, ale v současnosti není jednoduché nějakého dobrého sehnat. Ne každý vám sedne a mám příklad v kondičním koučovi. Jsem s ním hrozně spokojená, rozumíme si a jde vidět, že do práce dává srdce. To jsem u trenérů, které jsem zkoušela, neviděla.