Jak hodnotíte vystoupení na turnaji v Rakousku?
Bezprostředně po zápase s domácím Altheimem, který jsme prohráli 0:1, když jsme dostali rychlou branku a následně jsme neúspěšně dobývali domácí bránu, zavládlo velké zklamání, protože jsem cítil, že máme na turnaji dospělých šanci se umístit minimálně do třetího místa. Byl jsem zklamaný hlavně z důvodu, že jsme ve všech zápasech byli lepší tým i proto, že nám sedla taktika, kdy jsem se snažil soupeře přečíslovat, ale nakonec jsme s jedinou prohrou ve skupině nepostoupili. S odstupem času turnaj beru spíš pozitivně, i když tam bylo hodně negativních věcí, tak jsme určitě nepropadli.

Co považujete za rozhodující důvod vyřazení ve skupině?
Jednoznačný důvod, proč jsme skončili na třetím místě ve skupině, pro mě byl třetí zápas s nejslabším soupeřem naší skupiny Miningem, kdy jsme vedli 2:0 a po naší následné chybě jsme dali soupeři čuchnout. Bohužel ho to nakoplo, vyrovnal na 2:2 a už jsme nezvládli vstřelit vítěznou branku. Druhý důvod byl už zmíněný poslední zápas s domácím Altheimem, kdy jsme si nepohlídali začátek zápasu a v následné křeči jsme nedokázali vstřelit branku.

Mohl jste něco dělat se smolnou brankou v posledním zápase s Altheimem?
Vždy se dá udělat něco lépe a taky jsem si následně říkal, že jsem mohl po několika odrazech reagovat mnohem rychleji a lépe. Ale po soupeřově gólu jsme měli spoustu času na to, abychom vstřelili vyrovnávací branku.

Proti Altheimu jste ostřelovali branku soupeře, ale zaskvěl se i gólman. Měli jste zakončení řešit lépe?
Brankáře soupeře musím pochválit. V průběhu turnaje nechytal moc dobře a po něm jsem prohlásil, že jsme z něj nejlepšího brankáře turnaje udělali. Řešil vše dobře, ale byli jsme zbrklí v zakončení a každou střelu jsme se snažili za každou cenu urvat. Měli jsme zachovat klid v zakončení a následně by přišel úspěch. Jenže po bitvě je každý generál. (smích)

Když vidíte takovou nemohoucnost spoluhráčů, víc vás to táhne z branky dopředu?
Rád hraji s míčem na noze a klukům chci vždy pomoct, ať už je to v situaci, kdy nějakou tutovku chytnu, když můžu klukům nahrát do šance nebo sám branku vstřelit. Obzvlášť v tomto zápase jsem cítil, že musím pomoct. Do několika šancí jsme se dostali, jenže jsme je neproměnili. Působili jsme až moc zbrkle, například s ubývajícím časem jsem v několika situacích zmatkoval a mohl jsem je řešit s větším klidem a nadhledem.

Po některých zápasech se trenéři zlobili, že jste je nezvládli kvůli nedodržování taktiky. Co si o tom myslíte?
Trenéři vidí vše zpoza hřiště a myslím, že měli jednoznačně pravdu. V zápase, kdy vedeme 3:0, musíme hru kontrolovat a místo toho hrajeme nahoru dolů, což se nám nesmí stávat. Tady se projevila nezkušenost některých z nás, chtěli jsme si dát každý gól a z toho pramenila soupeřova přečíslení, která řešil dobře. Měli jsme hrát na nulu vzadu a počkat si na soupeře, který musel otevřít obranu, z toho bychom následně profitovali dalšími brankami.

Spoluhráči i trenéři vás pasovali ro dole kapitána, co to pro vás znamená?
Moc si cením, že mi trenéři i kluci věřili natolik, že mi dali pásku. O to víc mě mrzí, že jsme na turnaji neuspěli, protože jsem měl za tým určitou zodpovědnost. Ale mou roli kapitána určitě nepřeceňuji, protože jsem zvolen na dobu, dokud si Hasprič (Lukáš Haspra – pozn. red.) neodpyká svůj disciplinární trest, což jsou, tuším, ještě dvě reprezentační akce. Potom Haspričovi pásku opět přenechám.

Jste schopný vzít na sebe zodpovědnost a případně okřiknout spoluhráče?
To mi nedělá žádný problém, ale někdy to přeženu, což po zápase uznám a klukům se omluvím. Navíc jsem v reprezentaci jeden z těch služebně nejstarších, takže kdo jiný má mít zodpovědnost a nové kluky táhnout než Hasprič, Pedro, Mářa (Petr Hulinský a Tomáš Mařík – pozn. red.) a já? Nechci, aby to vyznělo arogantně nebo namyšleně, ale s výše zmíněnými zodpovědnost musíme vzít na sebe, abychom novým perspektivním klukům uvolnili ruce a nohy. V týmu musí být lídři, jako je třeba Hasprič, budu se mu snažit přiblížit a pomoct.

Po červencovém zisku titulu mistrů Evropy do 21 let se vyměnila generace hráčů v týmu. Jak vidíte nastupující mladíky?
Pro některé kluky to byl první ostřejší turnaj v reprezentaci a na některých to šlo vidět, ale jsem přesvědčený, že je nebude příště tolik svazovat nervozita a víc se uvolní, protože kvalitu má každý, kdo na turnaji hrál. Samozřejmě bude velice těžké nahradit hráče jako Kavka, Tvrzník, Mužík a mnoho dalších. I pro mě bude hodně obtížné nahradit Vencu Šlégra, který je v bráně velmi spolehlivý.

Dodává vám jasná pozice brankářské jedničky po konci Václava Šlégra sebevědomí?
Nikde není řečeno, že si post brankářské jedničky udržím, a proto vždy hraji naplno a nic nevypustím. Navíc nikdy nevíš, kdy se může něco přihodit. Neřekl bych, že má pozice je naprosto jasná, na srazu v Jevišovicích se výborně jevil Bártič (Daniel Bartaloš – pozn. red.), který je velice perspektivní, takže uvidíme, na koho trenéři v budoucnu ukáží. Jsem rád, že Venca u reprezentace zůstal jako člen realizačního týmu, protože máme spolu skvělý vztah a o rivalitě se nedalo mluvit. Myslím si, že jsme vždycky výborně spolupracovali a mužstvu dodávali jistotu. Jsem si jistý, že Venca nebude pouze trenér brankářů, ale bude hlavní tmelící element týmu.

Startuje vám také příprava s divizní Břeclaví, jak se těšíte na zimní dril?
Měli jsme už v pondělí začít, ale z technických důvodů se začátek přípravy odložil na úterý. S brankáři jsme jeli do Olomouce na zátěžové testy, takže se zapojujeme až od středy. Zimní dril k fotbalu bez pochyb patří a ne každý ho má rád, ale i tak se už moc těším. Chybí mi to a těším se na spoluhráče, v Břeclavi teď máme skvělou partu a táhneme za jeden provaz.