Cepíny a mačky. Ledolezecké zbraně, které budou v permanenci v sobotu u nákupního a zábavního centra Olympia nedaleko Brna. Recese pro vzývání nadcházejících mrazů? Ani náhodou. Po roce se na stejném místě sejdou vyznavači mladé disciplíny sportovního lezení s názvem drytooling při mezinárodním mistrovství České republiky.

Jedná se o závod na suché kolmé či převislé skále, ke kterému se používají ledolezecké zbraně. Sobotní podnik na největší venkovní stěně ve střední Evropě určí české mistry v lezení na obtížnost i na rychlost. „Přihlásilo se třicet mužů a deset žen ze Slovenska, Slovinska, Chorvatska a České republiky. Ještě jednáme s lidmi z Rakouska a Polska,“ uvedl hlavní organizátor a stavěč tratí Radek Lienerth z Lokomotivy Brno.

V devět hodin ráno začínají kvalifikace, finálová kola vypuknou od čtyř hodin odpoledne. Vyvrcholení závodu na rychlost přinesou paralelní souboje na totožné cestě, postupuje se vyřazovacím způsobem. Při lezení na obtížnost se hodnotí nejvyšší dosažený bod soutěžícího. „Finálovou trasu polezou ženy sedmadvacet metrů, muži ještě o tři víc. Hodnocení obtížnosti je subjektivní a určuje ji stavěč, v tomto případě já. S oblibou říkám, že platí stará Mauglího klasifikace: jde to, jde to blbě, nejde to,“ usmál se Lienerth.

V královské disciplíně, ledolezení na obtížnost, schází kvůli zranění loňský obhájce Juraj Švingál, velké ambice má brněnský závodník Lukáš Pálka. Mezi ženami nechybí obhájkyně a největší favoritka Lucie Hrozová. „U drytoolingu sice rozhoduje i náhoda jako třeba ustřelený cepín, ovšem jde o jasnou adeptku na vítězství. Podle mě překvapí i Slovinci a Chorvati, takže se máme na co těšit,“ pozval diváky organizátor.

Třiadvacetiletá Hrozová obsadila druhou příčku v celkovém hodnocení Světového poháru. Jde o nejlepší český výsledek v historii. „Trochu s očekáváním mé obhajoby titulu počítám. Vždycky se může něco stát, ale jsem dobře připravená,“ pronesla.

Co je ledolezení?
Drytooling je horolezecká disciplína, při které se k lezení po skále používají cepíny a mačky. Původně sloužila tato technika při ledolezení k překonání míst bez ledu, později se vyvinula v samostatnou disciplínu. Závodní drytooling se leze po uměle postavených trasách, které se skládají z chytů na dřevěných deskách, kombinovaných ledovými nebo dřevěnými visícími špalky, trámy a uměle vytvořenými ledovými deskami.
Zdroj: wikipedie
Stále se bojí. Ale v Česku je nejlepší

Brno – Otevřeně přiznává strach z nebezpečnosti jejího sportu. I ten ji ovšem žene k lepším výsledkům. V České republice dokonce k nejlepším. Lucie Hrozová obhajuje v sobotu český titul v drytoolingu neboli ledolezení na obtížnost. „Bála jsem se ze začátku a bojím se dodnes. Člověk musí, jedná se o opravdu rizikové odvětví. Kvůli strachu se snažíte lézt bezpečněji. Dělám vše tak, aby byla bezpečnost na první místě,“ povídá třiadvacetiletá lezkyně.

Letošní sezonu uzavřela nejlepším českým umístěním v historii drytoolingu. V celkovém hodnocení Světového poháru obsadila druhou pozici. Přitom se k němu dostala teprve před pěti lety. „Odmala jsem dělala sportovní lezení na umělých stěnách. Lézt ve skalách s cepíny pro mě znamenalo novou výzvu, přišly nové prvky v podobě ledopádů, ostrých cepínů a maček. To mě zaujalo a chytlo,“ říká rodačka z Děčína, která žije v Praze.

Právě hroty ledolezeckých zbraní jí přesto nahání obavy. „S použitím ostrých cepínů a maček neskutečně přichází strach. Riziko pádu je daleko větší. Když lezu na ledopádu a mám zavrtaný šroub, do kterého spadnu, říkám si: Udrží mě, nebo neudrží,“ sděluje jediná česká účastnice Světového poháru. Ta se může za dva roky dostat na zimní olympijské hry do ruského Soči, kde bude drytooling jako ukázkový sport.