Tolikrát ovládl i sedlčanský podnik s názvem Czech Diamond Man. Trať středního kvadriatlonu nabídla 1500 metrů plavání, 7 kilometrů na kajaku, 40 kilometrů na kole a na závěr 10 kilometrů běhu. „Už loni jsem po Sedlčanech zopakoval, že závodit nebudu, ale po tři čtvrtě roce to ve mně zase uzrálo. Nikam jinam by se mi nechtělo, jenže k Sedlčanům mám vztah. Začínal jsem tam s kvadriatlonem a jelikož šlo o poslední ročník, chtěl jsem tam i skončit," vysvětluje šestačtyřicetiletá legenda světového kvadriatlonu, jíž živí práce v teplárnách.

Podborský se na šampionát moc dlouho nepřipravoval. „Na kole se udržuju pořád, ale ostatní disciplíny jsem pořádně zkoušel až poslední měsíc. Třeba kajak vyžaduje specifické podmínky k tréninku, které každý nemá, a proto není kvadriatlon tak populární," hlásí sportovec, který od dětství trvale žije v Brně.

Druhého Leoše Roušavého porazil s přehledem o víc než pět minut, do vedení se Podborský dostal už tradičně na kajaku. „Původně jsem byl kajakář, pak jsem se dal na triatlonu a když jsem se dozvěděl o kvadriatlonu, měl jsem sport šitý na míru," pokyvuje.

Na kajaku a na kole bývá bezkonkurenční. „Plavání vždy musím nějak přežít, v prostředních dvou disciplínách zaútočím a pak musím zase přežít běh. Nejhorší byly dlouhé kvadriatlony, kde jsem v běhu vždy umíral," líčí veterán, který před třemi lety obdržel Plaketu za zásluhy od Evropského hnutí fair play. Na mistrovství světa 2008 totiž počkal na britského soupeře, jenž vyběhl z depa špatným směrem. Podborský ztratil minutový náskok i titul.

V Sedlčanech patrně vyběhl do světového podniku naposledy. „Nikdy neříkej nikdy, ale už nemám zapotřebí si něco dokazovat. Navíc v Sedlčanech se už startovat nebude a cizina mě neláká. A ve svém věku už si taky něco vyslechnu od ženy, když jdu závodit," culí se Podborský.