Znamenají pro vás olympijské hry víc než třeba mistrovství světa?
Je to úplně něco jiného. Nemusíme tam jen sedět na pokoji a koukat na televizi, můžeme dělat spoustu jiných věcí. Třeba si zajít na internet, nebo do jídelny, kde se potkávají různí sportovci. Je to tam fajn.

Chtěla byste tam potkat někoho konkrétního?
Takhle vyhraněné to nemám. Na olympiádě je strašně moc sportovců, v Atenéch jsme potkaly třeba Maurice Greenea nebo Jao Minga.

Budete mít čas sledovat i jiné sporty než basketbal?
Když vyjde čas, tak bych se určitě šla podívat. Před čtyřmi lety jsme byly třeba na beachvoleyballe. Letos snad taky budou nějaké lístky pro sportovce. Šla bych klidně na cokoliv.

Na minulých Hrách jste skončily páté. Věříte, že obstojíte podobně?
Bude to těžké. Letos jsou kvůli nové kvalifikaci na olympiádě lepší týmy, než před čtyřmi lety v Aténách. Proto by bylo úplně super zopakovat páté místo. To se všechno ale uvidí až podle toho, jak se nám bude dařit přímo na turnaji. Nejvíc asi bude záležet na tom, koho dostaneme do čtvrtfinále, pokud tedy neskončíme už ve skupině.

Předolympijskou přípravu už máte za sebou. Jaký z ní máte pocit?
Díky posledním dvěma zápasům s Bulharskem jsme si zvedly sebevědomí. Na turnaji v Moskvě se ukázalo, že každý může porazit každého. A to bude platit i pro olympiádu.

Co říkáte na los turnaje, který vám do prvního zápasu přisoudil Američanky?
My jsme hlavně rády, že nezačínáme s Čínou nebo Španělskem. To pro nás budou rozhodující zápasy o postavení ve skupině.

Může zápas s USA znamenat něco pro vaše sebevědomí?
Kdybychom prohrály těsně, třeba jen o bod, tak by nám to určitě pomohlo. Ale pochybuju, že to bude zápas, ve kterém bychom naháněly sebevědomí. S některými Američankami už jsme se potkaly v eurolize, takže víme na jaké úrovni jsou.