Nemilou zprávu na mistrovství světa v japonském Hačiodži zjistil hned po závěrečném závodě o zlato v lezení na rychlost. „Hodně mě to trápilo. Při euforii z druhého místa jsem se dozvěděl, že jsem dvacátý druhý v kvalifikaci,“ pravil skleslý Kříž. Na olympijských hrách bude pouze kombinace, v níž se musejí závodníci kvalifikovat. Skládá se z lezení na obtížnost, rychlost a boulderingu. 

Cesta do Tokia vedla přes nejlepší dvacítku, na kterou podle svých slov měl. „Organizátoři na mistrovství udělali chybu při boulderingu, kde měla naše skupina o dva závodníky víc. I kdyby tak člověk z druhé skupiny ani nesáhl na chyt, má lepší výsledek než já,“ vysvětlil reprezentant, jenž s trenérem vypočítal, že by se jinak do dvacítky dostal.

Smůlu měl i na zdi, kde se ve finále zamotal do lana. „S Italem (soupeř Ludovico Fossali – pozn. red.) jsme udělali zhruba ve třech čtvrtinách úplně stejnou chybu. Potom jsem rychleji vyakceleroval a lano mě nestíhalo dobírat. Kvůli vytvořenému průvěsu jsem na něj dal ruku, takže mi znemožnilo dobře se chytit,“ vyprávěl třiadvacetiletý Kříž.

A samonavíjecí lano mu způsobilo problémy i potom. „Jak nestíhalo dobírat, zamotalo se mi do ruky a při natahování na tlačítko jsem měl úplně znemožněné zmáčknutí,“ ukončil smutné vzpomínky Kříž.

Pořád je to úspěch

Okolnosti nestály na straně českého reprezentanta. Hlavu však drží nahoře. „Samozřejmě kdyby to bylo jinak, vůbec jsem se nemusel stát vicemistrem světa. Nakonec jsem spokojený. Díky tomuto výsledku vím, že mám natrénováno a mám olympijskou formu. Čeká mě ještě jedna šance v Toulouse. Doufám, že uspěji,“ hleděl do budoucna. Dveře do Tokia ještě nemá zavřené. Jen půjde těžší cestou.

Radost Křížovi dělá i splněný osobní cíl. „Vždy si stanovuji za cíl první šestnáctku. V závodě je pro každého závodníka nejdůležitější probojovat se přes kvalifikaci. Leze dvě cesty a počítá se mu rychlejší čas, takže musí lézt opravdu dobře, aby se vůbec dostal dál. Pak už závody pokračují vyřazovacím způsobem, kde necítím takovou nervozitu,“ objasnil český lezec svoje myšlenkové procesy.

Nervozita u Kříže funguje opačně než u ostatních. Čím větší výsledek je v sázce, tím klidnějším se stává. „S postupem do první čtyřky a vylepšením osmého místa z minulého roku ze mě spadla nervozita úplně,“ mluvil o neobvyklém postoji.

Stříbro nezmizí

Jakkoli složitý je výběr mezi medailí na mistrovství světa a účastí na olympiádě, český reprezentant by stříbro vyměnil. „Obě mají svoji váhu. Dohromady by byly nejhezčí, ale když se lezení dostalo na olympiádu, je teď pro mě asi hodnotnější Tokio,“ řekl Kříž s nehasnoucí nadějí na účast.

Medaili ovšem měnit nebude a zůstane tak v elitní společnosti rychlostních lezců Milana Beniana a Libora Hrozy. „Je zajímavé, že jsem teprve třetí medailista na mistrovství světa v historii lezení na rychlost. Vůbec jsem o tom neměl ponětí, dozvěděl jsem se to až po závodě. Snad někdy padne i první místo,“ pravil s úsměvem Kříž. Všichni tři medailisté totiž skončili druzí.

Mistrovstvím v Hačiodži český lezec zakončil náročnou přípravu. „Teď jsem měl denně i šest nebo sedm hodin tréninku. Nedělal jsem nic jiného,“ přiblížil program.

A ani po vybojovaném druhém místě nepoleví. „Není to jednoduchý sport. Připravuji se větší část dne, kdy nespím. Prošoupu jedny lezečky (lezecké boty – pozn. red.) za měsíc,“ popsal nekončící přípravu Kříž.

JAN MAZÁČ