V něm se potkal s českým koučem Zdeňkem Šmejkalem a dalšími dvěma krajany. „Na začátku mi hned poradili, jak to tady chodí a funguje. Všechno mi ukázali a teď už jedu v režimu jako všichni ostatní. Bez nich by to bylo daleko těžší, rychleji jsem se mezi všemi otrkal,“ usmál se Licek, jenž v Brně mezi dospělými strávil šest sezon.

Proč jste se rozhodl před play-off odejít z Brna?

Přišla nabídka od pana Gerži (majitel Volejbalu Martin Gerža – pozn. red.) a musel jsem se rozhodnout během pár hodin, jestli do toho jdu, nebo ne. Nakonec jsme naznali, že potřebuju změnu, co se týče klubu, abych se dál volejbalově rozvíjel. Jestli to byl dobrý krok, ukáže až čas, ale teď si myslím, že ano. Jsem zatím spokojený.

V této sezoně se vám přitom při pohledu na individuální statistiky dařilo…

Výkony nebyly úplně špatné, ale jak jsme začali jako tým prohrávat, dopadlo to na každého z nás a na mě taky. Bavili jsme se o tom s Martinem a říkal, že mi v odchodu nebude bránit a že bude rád, když si vyzkouším něco jiného.

Brno mělo i sérii devíti porážek v řadě. Těžko jste to kousal?

Jednoznačně. Jsem vítězný typ a porážky prostě nesnáším. Když prohraju, není se mnou pak snadná komunikace. (usmívá se)

Martin Licek
narozen: 5. ledna 1995
současný klub: Waldviertel (Rakousko)
předchozí kluby: Odolena Voda, Brno
pozice: smečař
výška: 197 centimetrů
statistiky v této sezoně extraligy:
počet zápasů: 21
počet bodů: 294

Jak rychle jste musel reagovat na nové prostředí?

Přijel jsem do Rakouska ve čtvrtek a šel jsem rovnou na zápas. To jsem ale ještě nehrál, domluvili jsme se s trenérem, že ještě vynechám. Pak jsme ale hned jeli do Grazu a tam jsem nastoupil poprvé, vyhráli jsme 3:1.

Už jste se seznámil na hřišti se spoluhráči?

Ještě tam bylo hodně nepřesností, měli jsme spolu snad jeden trénink. Musíme se ještě sehrát a podívat se na video. Je tady ale fakt super parta, všichni cizinci. Je dobré, že se tady mluví anglicky, což trochu umím, a tak se nebojím mluvit.

Klub sídlí asi dvě hodiny od Brna. Jste v Rakousku, nebo dojíždíte?

Bydlím kousek vedle Zwettelu, kde hrajeme a trénujeme. Jsem v malé vesnici, to mi dost vyhovuje. Jsem totiž takový chatařský typ (usmívá se). Je tady krásná příroda, což mě mile překvapilo. Mám byt jedna plus jedna v penzionu, který vlastní majitel klubu, takže jsem spokojený.

Už jste se bavil o své roli v týmu s trenérem Zdeňkem Šmejkalem?

Zatím jen o tom, co můžu zlepšit na své hře a na čem budeme společně pracovat. Pokud to bude nést ovoce, tak si myslím, že máme šanci na úspěch.

Před play-off hrajete v části vítězů, máte ambice na medaile?

Podle mě jsme tady v mužstvu všichni vítězné typy a míříme určitě co nejvýš. Tady je to jiné než v české extralize, kde může hrát každý s každým. V Rakousku bojují mezi sebou jen čtyři nejlepší týmy.

Je vám šestadvacet let. Byla ideální doba zkusit si angažmá v zahraničí?

Asi ano a jsem rád, že to je zrovna Rakousko, abych si to zahraničí oťukal, jak to venku funguje. Nechám se překvapit, co přijde příští rok. Nějaké nabídky už jsou, ale zatím nic říkat nemůžu.