Čekal jste, že to dopadne takhle dobře hned v prvním závodě olympijské kvalifikace?

Určitě ne. Rád odjíždím na závody s nějakým respektem než s tím, že jedu pro první místo. Samozřejmě jsem měl dobré výsledky v České republice, ale jsou to jiné závody než mistrovství Evropy. Něco napovídalo, že formu mám, v Larnace se mi celkově daří, v roce 2011 jsem tam získal stříbrnou medaili na mistrovství Evropy, loni na finále světového poháru jsem skončil druhý. Známe to tam jak své boty, každou zimu tam máme soustředění, možná i proto se mi tam zadařilo.

Čím vám Larnaka tak sedí, teplým počasím?

Jeden den jsme odjížděli a dokonce nám to ukazovalo čtyřicet jedna stupňů, což je strašná výheň, ale jsme zvyklí na takové počasí i od nás z České republiky. Jak říkal nebožtík Broňa Bechyňský: Vždycky, když byly vysoké teploty, tak byly vysoké výsledky. Nevím, čím to je, jestli tělo líp funguje, ale určitě je lepší střílet, když je pětatřicet až čtyřicet stupňů než deset, fouká vítr a prší. Teplo je prostě příjemnější a tělo ho líp snese.

Kapitán brněnských Draků Jakub Hajtmar (v bílém) pomohl svému týmu k dalšímu titulu.
Splněný cíl, na kterém jsme rok makali, říká o titulu Hajtmar. Chce ale víc

Před odjezdem na mistrovství Evropy jste říkal, že nový model play-off vám nesedí, přestože jsme v něm zase uspěl. Už se vám líbí?

Testovali jsme ho loni na finále světového poháru, světová střelecká federace tam poprvé zkoušela, kolik času zabere nový model se semifinále a finále. Skončil jsem druhý, ale nadával jsem, protože prvních patnáct terčů může rozhodnout o celém závodě. Jste tam dva dny, dostanete se do semifinále, z patnácti terčů pak uděláte třeba dvě tři chyby a skončíte osmý, je to nefér. Na druhou stranu třikrát jsem se dostal do finále, druhý jsem byl ve finále světového poháru, v Baku jsem udělal světový rekord, teď jsem taky neminul a museli to zastavit, protože už bylo rozhodnuto. Možná změním názor a budu zastánce, aby nový formát pokračoval co nejdéle. (úsměv)

Máte klid do konce olympijského cyklu?

Tím, že jsem získal jedno postupové místo pro Českou republiku, tak nemůžeme získat další ze světového žebříčku, z něho může získat jeden střelec místo na olympiádu, ale jen ze země, která tam ještě nemá zastoupení. Je to kvůli tomu, aby na hrách bylo víc vlajek, národností. Teoreticky už se nemusíme stresovat a připravovat na lednový světový pohár v Maroku, můžeme začít později, svým způsobem pro nás budou důležité příští rok až mistrovství Evropy a světa. Za tři týdny nás čeká mistrovství světa v chorvatském Osijeku, kde budou čtyři postupová místa na olympiádu. Bylo by z říše snů, kdyby se někomu podařilo vystřílet druhé místo, měli bychom splněno a celou příští sezonu bychom naplánovali podle sebe a už směřovali k olympiádě v roce 2024.

Na stejném závodě nemohou získat dvě místa zástupci jedné země?

Když tam budou nejlepší tři Italové, bere místo jen první, druhý a třetí nic, posunuje se to na další. Na jednom závodě jsou čtyři místa pro čtyři státy, jedna země nemůže získat dvě postupová místa.

Ve sbírce už vám chybí jen titul světového šampiona, o který se pokusíte od 22. do 30. září v chorvatském Osijeku.

Titul mistra světa ještě nemám. Třeba ukončím střeleckou kariéru a nikdy se mi ho nepodaří získat, ale je to moje velké přání a motivace do budoucna.

Mezi šampionáty je krátká doba, nahrává vám to k udržení formy?

Poslední čtyři závody jsem měl fakt super čísla, přesto můžu padnout hodně hluboko, uvidíme. Pamatuji si, že David vyhrál dva světové poháry po sobě a nebyla tam taky dlouhá pauza. Třeba bude dobré si dát udržovací tréninkové položky a možná to tam vyjde. Loni se mi na mistrovství Evropy podařilo na stejné střelnici střelit světový rekord 125 ze 125 terčů. To se člověk potom rád na taková místa vrací, že si tam trochu věří, ale zase nesmí moc, protože potřebuje mít trochu respekt, aby tam nepřišel jako frajírek a něco nepodcenil, pak to blbě končí. Nesmí mít strach, ale respekt.

Nemyslíte, že už můžete odhodit skromnost a přijmout, že jste špičkový střelec?

Sám to v sobě odmítám, potom by to mohlo sklouzávat, že začnu něco podceňovat. Potřebuji jít na závod trochu nervózní, aby mi všechno fungovalo, jinak se nedonutím podat maximum. Pak přijedu domů a řeknu si, že jsem tam celý týden, stojí to nějaký čas a úsilí a pak to takhle podělám. Když tam jsem, chci dopadnout co nejlíp.

Basketbalistky KP Brno (v zeleném) při domácím Jersey Cupu odehrají první přípravná utkání před novou sezonou.
Jersey Cup nabídne mezinárodní měření sil, dorazí i euroligové šampionky

Nesebere vám motivaci při přípravě na mistrovství světa, když máte splněno?

Určitě ne. Musím dlouhodoběji prokazovat výkonnost, abych se na olympiádu do Paříže nominoval, protože postupové místo není na jméno, ale na stát. Nemůžu si dovolit padnout na hubu a střílet malá čísla, musíme pokračovat dál.

Kdy bude jasno, kdo pojede na olympiádu?

Záleží na státním trenérovi, kdy to uzavře, jsou tam nějaké poslední termíny, kdy se to dá měnit, ale nevím, jak dlouho dopředu. Ze svých zkušeností vím, protože jsem na olympiádě byl dvakrát, že je pro střelce lepší, když už ví delší dobu dopředu, že může vynechat závod a jede tam, kde je víc kvalitních střelců. Například nepojedu na světový pohár do Peru, který by vzal hodně energie, a půjdu si zastřílet někde v okolí. Většinou potom mapujeme, jak střelnice vypadá, jaké má vrhačky. Jsou tři největší světoví výrobci vrhacích zařízení a každé má jiné parametry. Některá vrhačka má rychlejší start, některá pomalejší rotaci. Víme vesměs, na jaké vrhačky se bude střílet a jaké je tam pozadí, potom už si vybíráme podobné střelnice, aby si člověk zvykal. Je to opravdu rozdíl, každá vrhačka dělá jiný průběh letu vypuštěného terče. Některá vrhačka má kratší rameno a rychlejší terč, delší rameno má lepší rotaci.

Po mistrovství světa v Chorvatsku máte po sezoně?

Dáme si pár tréninků v České republice, přípravný závod Brněnský pohár, pak odjíždíme do Chorvatska a potom bude pravděpodobně konec. Letos se nechystá ani finále světového poháru, mělo by to být až příští rok podle klíče, který mi není úplně známý, takže bude po mistrovství světa sezona končit.

Pohár v Brně, které vychovává nejlepší světové střelce…

Je pravda, že Brno je taková světová střelecká velmoc, už nejen česká. Máme dobré vztahy s městem a Jihomoravským krajem, také Olymp a Kometa Brno nám vytváří skvělé podmínky, proto jsou možná v Brně takové dobré výsledky.

Počítáte, že se vámi vydrží David Kostelecký střílet až do Paříže?

Myslím si, že David do Paříže vydrží, minimálně po dobu, co půjdou získat postupová místa a poslední šance bude v roce 2024. Podle mě je pro něho motivační vybojovat postupové místo, protože by se stal českým sportovcem s největším počtem účastí na olympiádě, kdyby se mu podařila Paříž.

Vidíte dalšího českého kandidáta na postupové místo?

David je určitě nejzkušenější, Vladimír Štěpán byl s námi na mistrovství Evropy a zastřílel celkem dobře. Jsou tu kluci, kteří už umí v Česku vyhrávat závody, jde o to, aby posbírali zkušenosti a začali se prosazovat i v cizině, což je otázka času. U nás člověk střelí 123 terčů a vyhraje závod, potom vyjede na mistrovství Evropy nebo světa a s psychikou to zamává, možná tam nepodá úplně takový výkon jako u nás. I když střílí perfektní čísla, pokud není nějaký supertalent, pár let ještě potrvá, než se začne prosazovat v cizině.

Od olympijských her uplynul rok, už máte na závodech větší klid?

Ještě teď mi chodí esemesky, které v první řadě začínají gratulací a ve druhé řadě se mě ptají, jaké používám čoky, kam se dívám, kam dávám hlaveň na střelnici. Střelci vyzvídají, ale už to trochu opadlo. Přišlo mi však srandovní, co se stalo na Evropě. Dřív jsme měli italské střelce za taková bohy, kteří jsou krok před námi. Po závodě za mnou přišel italský trenér a říká mi: Jsem tak rád, že si to získal, aspoň už od tebe bude pokoj. (smích) Vždycky je dobré, když na závodě vezme postupové místo někdo z dobrých střelců, než když je tam někdo náhodou.

Mistr světa i Evropy v pevném kilometru Matěj Hytych a mistryně Evropy i bronzová ze světa v keirinu Anna Jaborníková.
Hytych nejprve zvracel, pak vydřel světové zlato. Jaborníková má bronz

Můžete do olympijských her něco ve svém střílení měnit, vyladit, nebo není důvod, když se vám tak daří?

Dva roky jsou fakt strašně dlouhá doba. Místo v Tokiu jsem získal v jedné z posledních možností, takže nebyl čas, ale podle mě ani nejde se už připravovat na olympiádu. Říkal jsem Petrovi Hrdličkovi, což je státní trenér: Peťo, jestli cítíš, že mě necháš na mistrovství světa doma a pošleš někoho, kdo by měl šanci druhé postupové místo pro Českou republiku získat, tak to udělej. Neurazím se a budu odpočívat. Mám však tušení, že se rozhodne, abych jel na mistrovství světa a dělal parťáka Davidovi a Mirďovi, jsme na sebe zvyklí. Je to prestižní závod pro Kometu a Olymp, podle posledních informací bych měl jet, ale není to přípravný závod na olympiádu. Samozřejmě chceme příští rok velké závody absolvovat s nejlepšími střelci, aby se s nimi člověk furt porovnával. Na mistrovství světa bude sto padesát lidí, což je velký rozdíl oproti České republice, kde bývá třicet lidí. V Osijeku jich bude tolik, že se nestihne odstřílet za dva dny, takže budeme střílet ve třech dnech: padesát terčů, padesát terčů a dvacet pět terčů plus semifinále a finále. To u nás nezažijete, že závod trvá tři dny.

Omezujete už společenské akce?

Po olympiádě to trochu utichlo, samozřejmě tam máme nějaké dětské dny a tak dále, nějak už z toho vyzobávám jen opravdu něco. Když mám čas, tak se zúčastním. V sezoně toho času tolik není, že by člověk vymetal večírky a akce.

Pro děti je to něco jiného…

To je radost. Byl jsem na fotbalovém kempu Luboše Kaloudy, kde měl sedmdesát dětí, a myslel jsem, že mi medaili roztrhají a už se mi nevrátí. Měly z toho radost, z toho jsem měl radost i já.