Z postupu do finále se po famózním osobním rekordu raduje půlkařka brněnského Olympu Lenka Masná. Ta si zajistila přímý postup v posledním třetím semifinálovém běhu osobním rekordem 1:59,71 minuty, jímž obsadila druhé místo. Dvouminutovou hranici pokořila Masná poprvé v životě a osobní maximum si vylepšila o 39 setin. „Je to fantazie,“ radovala se běžkyně na 800 metrů.

Naopak brněnský sprinter Jan Veleba při své premiéře na velké akci zaostal hluboko za svými možnostmi. Držitel českého rekordu v běhu na 100 metrů v hodnotě 10,23 sekundy skončil v úvodním běhu na posledním sedmém místě výkonem 10,68. K postupu bylo potřeba být o rovnou desetinu rychlejší.

Do finále míří největší česká naděje, oštěpařka Barbora Špotáková. Navzdory potížím s bolavým loktem světová rekordmanka hned prvním hodem dosáhla výkonu 65,56 metru a stala se vítězkou kvalifikace.

Limit překonala o šest metrů. O medaili bude olympijská vítězka z Pekingu bojovat ve čtvrtek společně s Jarmilou Klimešovou. Do finále prošel také výškař Jaroslav Bába. Bronzový olympijský medailista z Atén Bába zdolal 226 centimetrů stejně jako dalších osm výškařů. I když limit byl stanoven na 228, výš se neskákalo.

Říká se, že štěstí přeje připraveným. Jenže i sebelépe připravené tělo často zradí hlava. Nenápadně a potichu nahlodá sebedůvěru, „zablokuje“ svaly.

Své o tom ví česká diskařka Věra Cechlová. Ta pokazila kvalifikaci a se třemi neplatnými pokusy pro ni soutěž skončila. Přitom při rozcvičování volně dohodila na kvalifikační metu 60 metrů. V závodě by jí dokonce stačilo daleko méně, pouhých 56,32 metru. „Jsem strašně zklamaná. V rozhazování jsem se cítila báječně, pak jsem ale byla přehecovaná. Nedokázala jsem povolit,“ usedavě plakala. „Mrzí mě, že tohle je mé poslední mistrovství Evropy. Přes ty všechny patálie jsem zdravá, na nic se nebudu vymlouvat, že mě něco bolelo. Cítila jsem se dobře a doufala, že hodím daleko. Ještě to budu dlouho vstřebávat,“ říkala.

Aby ne. Vždyť Cechlová letos závodila šestkrát a nejhůř hodila 58,79 metru. To by na postup do evropského finále bohatě stačilo. „Tady ty medaile budou hodně nízko, první dvě můžou hodit daleko, ale ty další…,“ truchlila. „Já chtěla hodit tady. Loni v Berlíně jsem měla patálie s achilovkou, tak jsem nevěděla, jak to dopadne. Tady jsem byla zdravá. Rok jsem na to čekala, ale nedopadlo to.“

MARKÉTA HŮRKOVÁ
TOMÁŠ SVOBODA