Právě od argentinského drahokamu měl Gottlieb převzít zařízení OrCamMyEye, stejně jako se dočkala předchozí várka nevidomých. Video z předávání Messi sdílel svých sociálních sítích. Jenže na další kolo kvůli koronaviru nakonec nedošlo. „Je to škoda. Když jsem se dozvěděl, že to má být Messi, byla to pro mě úžasná představa. Být ve stejné organizaci jako on. Snaží se dělat osvětu v této oblasti a to je super,“ uvedl hráč brněnského Avoy MU.

I přes to již Gottliebovi nová pomůcka slouží. „Mám ji asi dva týdny. Pracuji hodně s tištěným textem a tohle mi velmi urychlilo a ulehčilo práci. Nemusím lupou hledat kde co je a můžu číst třeba i nápisy na ulici. Dřív jsem používal kamerovou lupu, což ale trochu oči s vadou unavuje,“ okomentoval hráč zařízení, které se nosí na rámu brýlí.

Spolu se svým týmem se dnes a zítra představí na mezinárodním turnaji Blind Football Cup pro nevidomé futsalisty v jihomoravských Bučovicích. Závěrečného ceremoniálu se zúčastní i zápasník Jiří „Denisa“ Procházka. „Pro náš tým je to pravidelná událost, pořádají jej naší kamarádi. Turnaj si vydobyl velkou pověst, má úžasné zázemí, Bučovice jsou krásné město s přátelskou atmosférou. A velký zážitek bude, že přijde Jirka,“ vyzdvihl Gottlieb, jehož celek bude o vavříny bojovat s francouzskou reprezentací do třiadvaceti let nebo řeckým Pirsosem Thessaloniki.

Turnaj pro nevidomé má ve městě svou tradici. Letoští ročník bude již osmý v pořadí. „Lidé to přirovnávají k paralympiádě. Zejména kvůli servisu, který tu dostávají. Máme všechny hmatové plánky, děláme si vlastní poháry. Zápasy bývají komentované v angličtině. Není to absolutní standard, že by takhle někde fungovalo,“ sdělila organizátorka Jitka Graclíková

I do Bučovic ale dolehly problémy způsobené pandemií. „Nějak omezené to určitě bude. Snažíme se vyhýbat kontaktům mimo turnaj. Konkurence je však stále na velmi vysoké úrovni. Za poslední dva roky jsme byli mistři střední Evropy, takže tentokrát bychom i tady mohli uhrát nějaký výsledek,“ sdělil Gottlieb, jehož brněnský celek loni skončil třetí.

Hráči nastupují se zalepenýma očima a klapkami. I proto se občas stávají úrazy. „Něco se stane v každém druhém zápase. Nosíme helmy, ale vyhnout se tomu nedá. Možná ale ta intaktnost dodává sportu náboj. Do Bučovic chodí moc příjemná kulisa. Přijdou rodiny, přátelé. Velký rozdíl oproti běžnému fotbalu je v tom, že tu musí být kromě třeba tleskání po akcích absolutní ticho. Abychom se navzájem slyšeli a vnímali i míč,“ uzavřel futsalista.

JAROSLAV GALBA