Cukrovkou totiž netrpí od narození. Lékaři mu ji zjistili před šesti lety, od té doby se mu změnil život. Ovšem ne tak drasticky, jak si možná zprvu myslel. „Pořád si hlídám cukr, abych věděl, jak na tom jsem. Musel jsem si zvyknout, nic jiného mi nezbývá,“ povídá lakonicky sedmadvacetiletý fotbalista.

Ilustrační fotografie.
Desáté kolo Tip ligy vyhrál Libor Vašíček. Supertrefou

Podle hladiny krevního cukru, takzvané glukózy, si píchá injekce inzulinu. Až čtyřikrát denně. U zcela zdravého člověka jej produkuje slinivka břišní. „Do toho se musím najíst, aby tělo zpracovalo sacharidy. Do tabulek, abych věděl co a jak, jsem se díval jen dva měsíce, teď už všechno dělám automaticky,“ popisuje Koudelka.

HLAVNĚ PŘÍLOHY

Důležité jsou pro něj přílohy jídel jako brambory, hranolky, rýže, které obsahují sacharidy. „Když si píchnu inzulin, musím je doplnit. Pokud si dám odpoledne jenom maso, nic mi to neudělá, ale pak si potřebuji dát přílohu k večeři,“ vysvětluje.

Onemocnění cukrovkou ovšem neznamená, že má zapovězeno sladké. „Když mám míň cukru, dám si třeba tatranku. Sladké jím, ale reguluji ho. Neměl bych pít alkohol. Něco musím omezit, ale jde o zvyk. V téhle době mi přijde, že cukrovka je skoro jako chřipka. Má ji daleko víc lidí, najdou se i další ve sportu,“ líčí smířlivě rychlonohý záložník.

V předposledním kole krajského přeboru porazili fotbalisté Moravské Slavie Brno (modré dresy) Bučovice 5:1 a zachránili se v soutěži. Bučovice naopak sestupují.
Vzpoura přehlížených. Višnové vytáhl mladík, Bučovice příležitostná opora

Lékaři jeho zdravotní stav pravidelně kontrolují, ovšem fotbal ani na vrcholové úrovni mu nezakazují. „Zatím nikdo nic takového neříkal. Uvidíme, jak dlouho to ještě vydrží. Tělo si řekne, že mám trošku zvolnit, už to poznám,“ sděluje prostějovský středopolař, jenž rozhodně nestojí o žádné úlevy. „Nejsem typ, který řekne kouči, že nemůže. Akorát se změřím,“ usměje se.

ZÁJEM ZBROJOVKY

V zimě o něj stála dokonce Zbrojovka Brno, ale nakonec se s ním nedohodla. Podepsal tak profesionální smlouvu v hanáckém klubu. „Hned na začátku jednání se Zbrojovkou jsem řekl, že mám cukrovku. Nevím, jak to vzali, a neodsuzuji je. Takový je fotbal, hráčů je všude dost. Když Brno nevyšlo, třeba vyjde něco jiného,“ hlesne Koudelka.

Nejvyšší česká soutěž ho samozřejmě láká. „Liga by byla třešnička na dortu, ale nejsem typ, který se někam cpe. Musí mi pomoct výkony. Snažím se odvést maximum v Prostějově. Až čas ukáže, jestli se mi to vrátí,“ míní fotbalista s vytříbenou technikou.

V závodě Českého poháru v plavání – Arena Cup „Plzeňské sprinty“ si z blanenských zástupců nejlépe vedl dorostenec Radim Švarc.
Těžké plavecké konkurenci v Plzni nejlépe čelil Radim Švarc

I přes profesionální smlouvu ho Prostějov pustil na světový šampionát v malém fotbale. Národní tým v australském Perthu obhajoval předloňské zlato z Tuniska, ovšem ve čtvrtfinále vypadl po prohře 1:2 s pozdějšími mistry světa z Mexika. „Zklamání jsem cítil, ale chytli jsme tým, který byl třikrát ve finále na třech mistrovstvích světa. Vždycky jsme hráli do posledního dne, jednou už nás musel někdo porazit,“ povídá s nadhledem český reprezentant Koudelka.

Ve sbírce má vedle světového i evropský titul, vyhrál Kontinentální pohár v Tunisku. V Perthu nastupoval i s nastupující generací národního týmu. „Stále máme vysokou úroveň. Měli jsme tam mladé hráče, kteří ukázali svoji kvalitu, do budoucna mužstvo potáhnou. Jenom ještě nehráli tak velký zápas jako s Amerikou (vítězství 5:4 v osmifinále – pozn. red.) či Mexikem, ale poprali se s tím všichni úplně v pohodě. Škoda, že jsme to nezvládli, mohl postoupit jen jeden,“ pronesl.

V Austrálii si užil také dosud nepoznané prostředí. „Je to tam hezké, v Perthu se mi líbilo. Nevím, jaké to je třeba v Sydney. Nejsem však ten, který by se tam jel podívat znovu, abych někde cestoval, jsem spíš odpočinkový typ,“ usmál se Koudelka.