Devět plus pět, dohromady čtrnáct. Tak dlouho vládnou domácí badmintonové scéně dvě české hvězdy nejrychlejší raketové hry na světě. Odchovanec benáteckého klubu Jan Fröhlich vybojoval od roku 1998 devět titulů v mužské dvouhře za sebou. Před zaokrouhlením sbírky jej v roce 2007 zastavila současná česká jednička a nyní už pětinásobný šampion Petr Koukal ze Sokola Veselý Jehnice.

Králové českého badmintonu, kteří svorně sní o zisku desíti individuálních triumfů, se o víkendu utkali poprvé po třech letech. Při vzájemném souboji v extralize smíšených družstev vyšel z duelu kamarádů rivalů vítězně Koukal. Vyhrál po setech 21:8 a 21:15. Šestadvacetiletý hráč se tak podepsal pod konečný triumf úřadujícího jehnického mistra 7:1.

V sobotu proti sobě nastoupily dva nejsilnější české týmy posledních let. Těšili jste se na souboj Jehnic a Benátek nad Jizerou?
Koukal: Už od října. (úsměv) Především proto, že šlo o můj poslední zápas letošního roku, který byl strašně náročný. Vítězství 7:1 naplnilo veškerá moje očekávání. Líp utkání snad ani nemohlo dopadnout.
Fröhlich: Asi nikdo nečekal, že Brno vyhraje tak jasně. Je to pro nás trochu znepokojující.

Při vašem vzájemném utkání se spolu utkali dohromady čtrnáctinásobní čeští mistři ve dvouhře za posledních čtrnáct let. Uvědomili jste si na kurtu tuto bilanci?
Fröhlich: Zápas už byl v té chvíli rozhodnutý, takže jsem nad tím trochu přemýšlel a vzpomínal na všechny naše duely s Petrem.
Koukal: Došlo mi, koho mám proti sobě. Posledních pět let dominuji já, předchozích devět roků zase Honza. O to víc mě těší, že jsem jasně zvítězil.

Na trůnu jste se vystřídali v roce 2007. Pamatujete si ten duel?
Koukal: Potkali jsme se v přímém souboji ve finále. Bylo to pro mě velmi emotivní, protože jsem získal svůj první seniorský titul. Honza útočil na jubilejní desátý zápis a já mu ho překazil. Před mistrovstvím ho přitom ještě všichni tipovali na vítěze.
Fröhlich: Petr mě zastavil těsně před jubilejním desátým triumfem, který se mi doteď nepodařilo získat. Poslední dva roky jsem se českého mistrovství už neúčastnil kvůli pracovním povinnostem ve Švýcarsku, kde jsem trénoval. Tamní šampionát se hrál bohužel vždy ve stejnou dobu.

Příští rok už hodláte přerušit Koukalovu sérii?
Fröhlich: Přesně tak. Určitě na turnaj pojedu a zkusím zabojovat o desátý triumf. Vystoupat až na vrchol je můj sen.
Koukal: Zaokrouhlit tituly by pro něj bylo hezké, ale kdybych mu to přál, budu sám proti sobě. Pro svůj šestý zářez udělám stejně tak vše jako Honza. Už teď se na to těším.

Cítíte na hřišti o to větší motivaci, když proti sobě nastupujete?
Fröhlich: Určitě. Dokážu se vždy lépe nahecovat na hráče, který mi před lety přerušil sérii úspěchů.
Koukal: Oba máme velké cíle a badmintonu obětujeme hodně. Doufám, že se mi podaří uhrát titulů minimálně o jeden víc než on. Mám tajný sen, že po deseti v řadě skončím. Není to primární cíl, ale chci si v České republice udržet neporazitelnost.

Oběma vám jde o stejné cíle – získat mistrovský titul, probojovat se na olympiádu v Londýně. Stojíte si navzájem v cestě…
Koukal: Svým způsobem ano. Jako sportovec se dokážu vžít do jeho role, když jsem ho jako mladý poprvé porazil a sesadil. Honza je velký bojovník. Přes všechna naše soupeření na kurtě se respektujeme. Byl pro mě zamlada velký vzor. Říkal jsem si, že bych chtěl jednou být jako on. Naše vzájemné soupeření mi hrozně herně pomohlo. Snažil jsem se ho napodobovat, spoustu věcí jsem od něj odkoukal. I z tohoto důvodu k němu jako k hráči chovám obrovský respekt. Už si uvědomuju, že za pár let mě také někdo může začít dohánět. Jsem na to ale připravený, protože o tom je duch sportu.
Fröhlich: Počítal jsem s tím, že přijde někdo mladší a porazí mě. To je nevyhnutelné. Bohužel se to stalo zrovna v nejnepříjem­nější dobu.

Jak byste popsali váš vztah?
Fröhlich: Kombinace kamarádství a zároveň rivality. Vycházíme spolu v pohodě. Ne že bychom se na turnajích přímo vyhledávali, ale respektujeme se, a to je nejdůležitější.
Koukal: Hodně jsme spolu soupeřili před čtyřmi lety při kvalifikaci na olympiádu v Pekingu, kdy jsme jezdili po turnajích, sledovali navzájem svoje výsledky, počítali si body. Dělil nás od sebe jen malý kousek. Tentokrát je situace trochu odlišná, když mám před Honzou náskok asi dvaceti míst. Pevně věřím, že sportovní duch nám pomáhá v udržení vzájemného respektu. Normálně se spolu na turnajích bavíme, když se potkáme. Není to ale tak, že bychom jeden druhému seděli u kurtu a fandili.

Zažil jste na vlastní oči Fröhlichův nejhorší sportovní zážitek, když mu kvůli vyřazení v prvním kole evropského šampionátu unikla olympiáda v Aténách v roce 2004.
Koukal: Tehdy jsem to jako mladý hráč ještě tolik nevnímal, ale jeho ohromné zklamání jsem pochopil o několik let později, když jsem se probojoval do Pekingu. Tehdy jsem si vzpomněl, jak hrozně se musel cítit, když mu hry utekly o malý kousek. Je to smutný sportovní osud. Přál bych mu účast už jen proto, jak dlouho badminton hraje, co mu obětoval a jak ho posunul v České republice dopředu.
Fröhlich: Byl to můj nejhorší sportovní zážitek. Prohrál jsem hromadu zápasů, ale tímto jsem přišel o strašně moc… První set jsem vyhrál v pohodě, ve druhém jsem stále vedl, ale v koncovce mi došly síly. Soupeř už pak do konce utkání téměř neudělal chybu. Naopak proti mně jako by stál sám osud. V téměř vyhrané výměně mi třeba praskl výplet rakety, jasná smeč zase letěla do autu. Když nad tím zpětně přemýšlím, nebylo to nervozitou, ale spíš jsem už byl v křeči.

Naopak trochu úsměvná historka kariéry je vaše přezdívka. Jak jste přišel k pojmenování Šu­lin?
Fröhlich: Uznávám, je to trochu veselé. (smích) Když mi bylo asi deset let, řekl jednou bratranec toto pro mě dosud neznámé slovo. Hodně se mi zalíbilo, takže jsem ho často používal na turnajích a podle toho mi tak začali hráči říkat. Časem se to zkomolilo na Šuldu.
Koukal: Jinak mu ani neřekneme. U něj to neznamená něco hanlivého vůči jeho osobě. Prostě se to běžně používá.
Fröhlich: Nikdy mi to nevadilo. Vždyť jsem s tím slovem sám přišel. (úsměv)

Reportáž s fotogalerií:Badmintonisté Jehnic rozstříleli Benátky 7:1

PETR KOUKAL

- Věk: 26 let
- Výška: 192 cm
- Váha: 92 kg
- Přezdívka: Kouky
- Nejvýše na světovém žebříčku/nyní: 38./69. místo
- Klub: Sokol Veselý Jehnice (česká extraliga)
- Zahraniční angažmá: Jenbach (Rakousko), Bottrop, Regensburg, Lüdinghausen (Německo), Herlev, Lillerod (Dánsko)
- Největší úspěchy: 5× mistr ČR ve dvouhře (2007–2011), účast na OH v Pekingu (2008), 1. místo na MMČR v Brně (2009, 2011), 9. místo na China Open (2009), 9. místo na Denmark Open (2009)
- Dosavadní nejhorší zážitek: diagnostika a léčba rakoviny varlete
JAN FRÖHLICH

- Věk: 31 let
- Výška: 185 cm
- Váha: 80 kg
- Přezdívka: Šulin, Šulda
- Nejvýše na světovém žebříčku/nyní: 36./89. místo
- Klub: Benátky nad Jizerou (česká extraliga)
- Zahraniční angažmá: Lillerod (Dánsko), SSV Waghäusel (Německo), Spoje Bratislava (Slovensko), BC Uzwil (Švýcarsko)
- Největší úspěchy: 9× mistr ČR ve dvouhře (1998–2006), 3× mistr ČR ve čtyřhře (2000, 2001, 2005), 9. místo na juniorském MS (1998), 1. místo na Helvetia Cupu (2005)
- Dosavadní nejhorší zážitek: prohra v 1. kole ME 2004 ⇒ konec nadějí na účast na OH 2004