„To proto, že jsem byl ještě mladý, kdežto nyní…," říká nyní pětačtyřicetiletý jezdec. Ale hned dodává. „Dělám si srandu. Jsou to bezvadné vzpomínky," usmívá se Ital, který se jako jeden ze tří bývalých jezdců královny motorsportu zúčastnil víkendové Superstars Series na Masarykově okruhu.
Z porovnání s Christianem Klienem a Vitantoniem Liuzzim vyšel Morbidelli na brněnské trati nejlépe, když dojel jedenáctý a druhý. „Při závodech nepřemýšlím, kdo je a kdo není z formule 1. V šampionátu startuje hodně dobrých jezdců s bohatými zkušenostmi z jiných kategorií. Nijak vám nepomůže, že máte 67 startů ve Velkých cenách," přibližuje svou bilanci.
Na ultrarychlé formule nemá ale jen veselé vzpomínky. Při Velké ceně San Marina v roce 1994 byl u toho, když světový motorsport přišel o jednu ze svých legend. „Smrt Ayrtona Senny je jedna z mých nejhorších vzpomínek. I takové věci ale patří k nebezpečnému životu jezdce," pokyvuje hlavou. „Předjíždíme při třísetkilometrových rychlostech. Závody jsou vášeň. Pokud přemýšlíte nad následky, je to začátek konce. Obavy do myšlenek nepatří," tvrdí.
Předurčený k soubojům na automotodromech byl už odmalička. Jeho otec Giancarlo vyráběl motorky Morbidelli, které vítězily i v mistrovství světa. Na dvou kolech začínal i mladý Gianni. „Měl jsem strašně moc nehod a modřin, což moje matka špatně nesla. Otec proto řekl: Koupíme auto a uvidíme, jestli budeš mít méně havárií, což se povedlo," směje se.
