Před šestým závodem seriálu, který se pojede o příštím víkendu na brněnském Masarykově okruhu v rámci střetnutí světových superbiků, dělí devatenáctiletého Pražana od vedoucího Francouze Lorise Baze pouhý tucet bodů.

„Nebojím se nikoho,“ hlásí Vostárek zdravě sebevědomým tónem. Poprvé vyprášil tři desítky soupeřů na německém Nürburgringu a hned v následujícím závodě v italském Misanu, posledním před Brnem, ujel startovnímu poli ještě markantněji.

Bude si na Masarykově okruhu dávat pozor hlavně rivala Baze? „Hlídat musím hlavně sám sebe. Možná se to nezdá, ale příprava jezdce je dřina a práce na dva úvazky. Pracuji i na psychice, aby mě šance na titul mistra Evropy nesvazovala,“ popisuje Vostárek.

Do sedla těžkého čtyřtaktu přešel před loňskou sezónou, ale až později si naplno uvědomil, že změna stroje není procházkou růžovým sadem. „Celkově jsem v loňském mistrovství Evropy skončil na sedmnáctém místě. V každém závodě bylo něco špatně. Věděl jsem, že mě to může jenom posílit,“ líčí Vostárek.

Brněnskou trať má rad, i když při Velké ceně třemi lety mu tam hrozilo neštěstí. „Jel jsem tehdy na divokou kartu závod stopětadvacítek. Aniž jsem to tušil, po kontaktu se soupeřem mi v nájezdu na cílovou rovinku vytekla kapalina z přední brzdy. V následující zatáčce za boxy v rychlosti 200 km/h, jsem tu brzdu potřeboval. V mobilní klinice pak zjistili, že jsem víc modrý než bílý, ale jinak zdravý,“ vybavuje si Vostárek.

Amos Krejčí