V Řecku odstartoval sportovní boj v pátek žákovskými a juniorskými kategoriemi, ostatní budou následovat. I když jsou v hierarchii disciplín taekwonda na pomyslné špici technické sestavy, za neprestižnější mnozí považují právě boj. Na šampionátech v něm bývá obvykle největší konkurence. „I u nás v oddíle máme třeba než sestavy raději boj. Už se na něj těším," povídá šéftrenér brněnského oddílu Libor Macháň, kterého čeká ve veteránské váhové kategorii nad 90 kilogramů v prvním kole německý soupeř.

České medaile
Páteční úspěchy reprezentantů na mistrovství Evropy:
- Zlato – Radka Heydušková (veteráni, technické sestavy V. dan), Věra Vomáčková (seniorky, sestavy IV. dan), tým seniorek (sestavy)
- Stříbro – tým veteránů (sestavy), Anežka Čurdová (juniorky, boj)
- Bronz – Jaroslav Mašek a Josef Jarma (veteráni, sestavy II. dan), tým seniorů (sestavy)

Při šampionátech se většinou zápolí na dvě dvouminutová kola. Helma je v mládežnických kategoriích povinná, v seniorských dobrovolná. Závodník má rukavice, chránič zubů, suspenzor a chrániče nártů a holení. Ženy pak ještě ochranu prsou. Bojovníci bodují údery do nekrytého soupeře, za které obdrží od jednoho do pěti bodů. „Za zásah rukou dostaneme jeden bod, za kop dva a s otočkou pak i víc. Záleží, kam je úder mířený a s jakou rotací. Třeba za úspěšný kop s otočkou o tři sta šedesát stupňů máme pět bodů," vysvětluje Fiala, který ve váhové kategorii nad 85 kilogramů obhajuje loňský bronz.

Bodové srážky

I když proti sobě soupeři bojují s veškerým úsilím, jejich údery musí být kontrolované. V jiném případě nastává od rozhodčích bodová srážka. „Třeba na Evropě sudí moc nestrhávají. Tvrdé údery docela tolerují," podotýká třebíčský závodník. „Občas v zápase padne i nějaké k.o., to se mi naštěstí ještě nestalo," dodává.

Napínavou podívanou vždy slibují týmové boje. Za každé družstvo startuje pět taekwondistů, kteří vždy stanou proti pěti soupeřům. Velkou roli hraje taktika. „Na začátku se losuje a kdo prohraje, nasazuje prvního závodníka. Druhý tým pak proti němu vyšle svého. Pak se celky střídají. Někdy třeba schválně nasadíte slabšího proti silnějšímu. Týmové tituly v bojích jsou pro mě vrchol," popisuje Fiala.

Tak jako v každém kontaktním sportu, i při sportovním boji v taekwondu dochází ke zraněním. „Nejvíc trpí nos. Často krvácí a dochází k jeho zlomeninám. K taekwondu to patří. Dělaly ho mé dcery, proto jsem zvyklá. Nesouhlasím však s boji v žákovských kategoriích, děti takhle nemají soupeřit. I proto jsem ráda, že naše výpravy žáky na šampionáty nevozí," říká Marie Benešová, která českou reprezentaci doprovází jako paramedička šest let.