Přitom po šesti týdnech bez střílení neměli velká očekávání. „Podmínky nebyly ideální, první den zima, hodně foukalo. Je tam těžká střelnice, kde se nedosahuje vysokých nástřelů. Hned na startu jsme byli hození do vody, neměli jsme čas nic pilovat, ale není špatné hned bojovat,“ podotkl Kostelecký, který žije v Holasicích na Brněnsku.

Kvalifikaci vyhrál se 117 zásahy, ve finále přidal dalších 48 tref a nenašel přemožitele. „Jsme totálně na začátku přípravy, takže jsme víceméně nepočítali s nějakým výsledkem. Nejdůležitější závod nás čeká až na konci července, takže žádná panika,“ připomněl Kostelecký olympijské hry v Tokiu.

ZBRKLÝ JAKO ZAMLADA

Tam poletí spolu s Liptákem, jehož desátá příčka mrzela. „Konkurence byla dobrá, ale střelnice mi nesedla. Potřeboval bych delší čas, abych tamní podmínky rozlouskl. Střílel jsem jako zamlada, zbytečně zbrkle, rychle a nepřesně, spokojený nejsem. Ovšem jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Mám radši, když člověk musí bojovat. I když jsem nadával jako špaček, že už tam příští rok nepojedu, zase se tam vydám, abych střelnici porazil,“ popsal kuvajtský závod Lipták, který žije v Rajhradicích na Brněnsku.

Teď potřebují především nabrat objem, tedy vystřílet co nejvíc nábojů. Na rozdíl od většiny soupeřů ovšem nemají v České republice vhodné podmínky. „Jiní nejsou závislí na počasí, ve Španělsku je sedmnáct stupňů a svítí slunce, to je paráda. Před Kuvajtem jsme si v Brně jednou vystřelili, když nefoukalo, ale bez zahraničních cest za teplem to nejde,“ řekl Lipták z brněnské Komety.

Jejich největší zimní nepřítel je sníh, který snižuje viditelnost terče, jenž vylétává z vrhačky rychlostí sto dvacet kilometrů v hodině. „Terč má sice reflexní oranžovou barvu, ovšem na bílém sněhovém podkladu ho vidíme pozdě. Všechno se odehrává na prvních metrech po startu, kdy musí střelec chytit směr, výšku, úhel. Když ho zaregistrujete po deseti metrech, děláte blbé technické chyby, které se špatně odstraňují,“ vysvětluje sedmatřicetiletý Lipták.

TERČE OD ZEMĚ

Při trapu vypouští terče vrhačky umístěné v zemi, proto způsobuje sníh větší potíže než při příbuzné disciplíně skeetu, kde vylétají z věží nad zemí. „Nejspíš proto nemají ve skandinávských zemích Švédsku, Finsku, Norsku nebo Dánsku kvalitního trapaře, ale spoustu dobrých skeetařů,“ poznamenal čtyřiačtyřicetiletý Kostelecký.

V létě zamíří už na svou šestou olympiádu a na rozdíl od předchozích her v Riu de Janeiro s ním bude v Tokiu závodit i Lipták, který se pod pěti kruhy představil jen před osmi lety v Londýně. „Je super, že jsme oba nominovaní. Nečekal jsem, že se nám povedou dvě místa. Šance se zdvojnásobuje, když se závod nepovede jednomu, může druhému. Kdyby se na olympiádu chystal pouze jeden a druhý dělal parťáka, není to tak veselé. Povedla se nám neskutečná věc,“ uvedl Kostelecký, olympijský šampion z Pekingu 2008.

Na konci ledna se vydají na závody do Maroka, potom do Kataru a v březnu zamíří na Světový pohár na Kypr. V následujících měsících budou především hledat střelnici s vrhacím zařízením podobným tokijskému. „Vypadá to, že ve Vídni mají stejný druh vrhačky, pak taky ve Francii. Uvidíme, jak nám vyjdou vstříc, abychom si to vyzkoušeli,“ doplnil Kostelecký.