Kliknutím zvětšíteĎurdiaková zkoušela hodně sportů, třeba akvabely nebo horská kola. Naposledy běhala maraton (ostatně tím se dodnes chlubí na svém webu).
Ale pak, krátce před začátkem pandemie, se domluvila s trenérem Ivo Pitákem a vrhla se na chůzi. Geniální rozhodnutí! Samozejmě, má rezervy v technice, nicméně i tak v Dudincích na Slovensku zvládla dvacetikilometrovou distanci v čase 1:30:52.
Pokořila limit pro účast na olympijských hrách! „Byl to sen,“ líčí třicetiletá členka AK Olymp Brno.
A ona se do něj probudila. „Radost byla ohromná, uvěřila jsem tomu až po pár dnech,“ přiznává.
Nezastavil ji ani koronavirus
Loňský osobní rekord z Poděbrad si vylepšila o víc než tři minuty a v silné konkurenci došla pátá. „Pro olympijský sen jsem udělala maximum a kvůli pokusu o limit jsem si zkrátila vlasy. V případě deště by mi těch pár chlupů vzalo drahocenné vteřiny,“ culí se.
O svých chodeckých ambicích dala vědět už na podzim, kdy se stala mistryní republiky a porazila dosavadní českou jedničkou Anežku Drahotovou. Od té doby na Tokio myslela. Tvrdě makala, ale začátkem roku vstoupil do hry koronavirus.
„Nemoc neměla úplně ideální průběh. Dohromady jsem byla tři týdny bez tréninku a cítila se slabá. Pak jsem se ale docela rychle vrátila a při soustředění v Uherském Ostrohu se povedla závěrečná příprava na Dudince,“ pochvaluje si brněnská hvězdička.
Sobotní závod se pro českou naději vyvíjel zprvu hodně dobře, avšak ve druhé polovině trati šlo tempo dolů. „Na osmnáctém kilometru jsem měla manko čtrnáct vteřin. Trenér se mi po závodě přiznal, že už nevěřil, že bych s tím mohla něco dělat,“ vypráví.
Jenže ona dokázala, jaká je bojovnice. „Představa, že bych se měla o limit pokoušet v menším závodě a osamocená, mě vyděsila. Zabrala jsem, i když jsem závěr musela jít sama, a v cíli jsem měla osm vteřin k dobru. Nechala jsem tam snad všechno,“ popisuje rozhodující okamžiky.
Zrychlila, ale chodecký styl neporušila
Závěrečné zrychlení ovšem neznamenalo, že by začala „utíkat“. Rozhodčím nedala záminku, že by ji museli kvůli chodeckému stylu napomínat. „Nedostala jsem ani jednu kartu, takže jsem se nemusela bát. S technikou kroku nemám problém.“ Horší je to prý s rukama…
Před závěrečnou olympijskou přípravou čekají Ďurdiakovou ještě dva závody včetně Poděbrad, kde se v květnu koná mistrovství Evropy družstev. Tam si chce vyzkoušet delší trať. „Pak se začnu připravovat na olympiádu,“ pokyvuje hlavou.
Tam ji čeká nejtěžší konkurence. Například Číňanka Jang Ťia-jü, která teď vytvořila světový rekord. Byla o sedm minut rychlejší…
„Je to neskutečný čas, ale evidentně to v lidských silách je. V podstatě dosahují časů jako chlapi. V Číně mají obrovskou základnu a mohou si dovolit určitý odpad. Kdo přežije obrovskou zátěž, závodí. Za rok je zase mohou nahradit jiní. Je to úplně něco jiného, než když jsme u nás dvě chodkyně,“ krčí rameny.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
