Dosavadní motocyklový jezdec a majitel BMW Invelt Teamu, kterému loni vyjezdil Michal Filla české tituly ve třídách Superstock 1000 a Superbike, přechází do kategorie sajdkárů. „Pokukoval jsem po nich nejméně už dva roky. Závody mi připadaly zajímavé a budou pro mne znamenat velkou změnu,“ rýsuje šestatřicetiletý Brňan pozadí svého odchodu z jedné stopy.

Na pozici spolujezdce zlákal starého kamaráda Iva Duchoně. „Ani jsem ho nemusel přemlouvat. Je to stejný blázen jako já,“ přibližuje Noss bleskový vznik nové posádky.

Díky Jihomoravanům zavlaje nad kolbišti sajdkárů po dlouhé době česká vlajka. Zatím posledním mohykánem byl pražský Tomáš Foukal v polovině minulého desetiletí. „Jsem s Tomášem domluvený, že zpočátku nám bude dělat poradce. Jezdil mistrovství světa, takže má dost zkušeností,“ dodává.

Jeho vyvoleným strojem bude podvozek RSR z dílny bývalého německého sajdkáristy Rudi Schmieda. „Na stroji jiné německé posádky jsme loni začínali už v Mostě a naposledy i na Slovakiaringu. Tam jsme už nebyli tak úplně mimo mísu, Němci měli čas rychlejší jen o tři vteřiny. Odborníci říkají, že cesta mezi top posádky trvá alespoň dva roky. Budeme se muset hodně učit a být trpěliví,“ je Nossovi jasné, že dobré výsledky jsou zatím hodně daleko.

Velkou zdokonalovací lekci oba očekávají od březnového týdenního kempu ve Francii. „Podle naší výkonnosti se rozhodneme, jestli budeme v letošní sezoně jezdit mistrovství světa nebo Evropský pohár. Nejvíc by nám zatím vyhovovalo mezinárodní mistrovství Německa, jenže jeho termíny často kolidují se závody motocyklového UEM Alpe Adria Championship. A při nich musím smluvně zajišťovat servis pneumatik. Možná to nakonec dopadne tak, že pojedeme z každého seriálu něco,“ přemítá Noss.

Jeho kariéra ze současných nepsaných závodnických norem markantně vybočuje. Například o existenci Masarykova okruhu měl dlouho pouze mlhavé tušení a možná právě vinou toho se postavil na startovní rošt mnohem později, než většina jezdců současné generace. „Motorky mě moc nezajímaly, spíš jsem byl na fotbal. Ten jsem hrál patnáct let za Řícmanice. Až v roce 2000 jsem si koupil Kawasaki a na ní jezdil do práce. Když mi pak jeden biker na benzince řekl, že v Brně je závodní okruh a proč se tam nejedu svézt, koukal jsem na něho jako tele na nová vrata,“ směje se Noss svým dřívějším nevědomostem.

Při volných jízdách na Kývalce se seznámil s o tři roky mladším Duchoněm a oba posléze začali závodit. Včetně italských strojů Aprilia a MV Agusta vystřídal Noss postupně několik značek, jejichž seznam loni nově rozšířilo BMW. „V českém mistráku superstocků i superbiků jsem skončil na osmém místě, ale kvůli komplikované zlomenině klíční kosti jsem nejel šampionát celý. Na Pannoniaringu mě sundal italský soupeř,“ popisuje.

Nyní bude jeho cílem úspěch na sajdkárech.

AMOS KREJČÍ