Od Austrálie po Kanadu: dráhaři Dukly Brno zažívají kočovné období

„Bude to ostré, ale nezbývá, než se s tím smířit. Už jsem se něco nacestoval. Bude to horší psychicky než fyzicky, ale zvládnou to ostatní, tak my taky. Jedeme závodit,“ přijímá situaci jako fakt brněnský sprinter Pavel Kelemen.

Seriál světového poháru má šest dílů, první skončil v neděli v běloruském Minsku a v pondělí dráhaři Dukly vyrazili do skotského Glasgow. Brňané všechny musejí absolvovat, protože při nich sbírají důležité body pro letní olympijské hry v japonském Tokiu. „Cestování zvládám docela dobře, baví mě jezdit na velké závody. Pro mě je dobrá zkušenost, když soupeřím s nejlepšími. Baví mě i koukat na závody, nejsem jimi ještě přesycený,“ vypráví brněnský závodník Martin Čechman.

Skvělý Vejmelka i oslabení. Kometa je čtvrtá, ale musí přidat

Po návratu ze Skotska se čeští reprezentanti dostanou aspoň na dva týdny domů, než vyrazí na náročné turné. Poletí do Hongkongu, další týden přes devět tisíc kilometrů do novozélandského Cambridge a hned za týden se přesunou do australského Brisbane. „Z finančních důvodů musíme skupinu závodníků na další svěťáky zmenšit. Situaci nám neusnadňují tři závody po sobě, ale chytneme se kolem ramen a zvládneme to,“ glosuje smířlivě náročné cestování brněnský i reprezentační kouč Petr Klimeš.

Doma má dvě malé děti, od nichž ho daleké destinace odlučují. „Je mi smutno po dětech i ženě, ale to k práci patří,“ přijímá svůj úděl.

Všechny díly světového poháru určitě objedou Kelemen s Tomášem Bábkem, kteří sbírají nejvíc bodů ve sprintu jednotlivců a keirinu pro olympiádu. „Je nás málo, takže s Pavlem pojedeme všechny svěťáky. Bude to náročná sezona, z toho pohledu jsem rád, že jsem se místo Japonska věnoval přípravě. Byla to dobrá cesta,“ uvědomuje si Bábek, který v minulých dvou letech strávil letní měsíce na keirinovém turné v Japonsku.

Nejlepší střelec krajských soutěží? Profesionální hasič z Tvrdonic se 17 góly

Závodníci tráví při akcích většinu času jen na velodromu nebo na hotelu, na výlety není tolik času ani chuti. „Jsem spíš samorost, mám rád svůj klid, takže si pouštím filmy nebo sleduji seriál Vikingové. Mám v hlavě, že svěťáky musíme pořádně odmakat a pak strávíme s přítelkyní Silvestra v Paříži. Na to se těším,“ říká Kelemen.

Jediná žena v mužské sestavě bývá na velkých závodech Kaňkovská. „Je to těžké, když nejsem skoro vůbec doma, ale k cyklistice tohle patří,“ líčí jedenadvacetiletá dráhařka, jejíž otec Martin dělá v brněnské Dukle mechanika. „Nemám ráda samotu, vyhledávám kontakt s lidmi. Takže když mi z kol hrabe, jdu za trenéry nebo tátou a pokecáme si,“ culí se Kaňkovská.

Zápisník z Minsku, díl třetí: Irské tance s trochou škodolibosti

Seriál světových pohárů uzavře na konci ledna kanadský Milton poblíž Toronta, kam výprava poletí bezmála sedm tisíc kilometrů. „To už bude po předchozích závodech za odměnu,“ pousměje se kouč Klimeš.