Olympijskou premiéru si odbyl před týdnem se vzduchovou pistolí, obsadil 23. pozici. Jenže to není jeho hlavní disciplína. "Posledního půl roku jsem se věnoval hlavně rychlopalné pistoli, tuto disciplínu jsem trénoval asi čtyřikrát za poslední týden. Mým cílem bylo top třicet, takže jsem spokojený,“ povídal po premiérovém startu.

Úspěchy sbírá v rychlopalné pistoli, kdy se střílí z malorážky na 25 metrů v časových intervalech. Vyhrál letní univerziádu v čínském Chengdu, byl čtvrtý na světovém poháru v Dauhá, z Evropských her v Krakově má stříbro v soutěži mixů i týmů. „Snažím se nijak zvlášť nevnímat, že jde o první olympiáda, byl bych rád, kdyby to byl další závod a střílel jsem nějak rozumně,“ říkal ještě před cestou do Francie při setkání na brněnské střelnici v Soběšicích.

Kvalifikace rychlopalné pistole začíná na olympijské střelnici v neděli v devět ráno. „Budu spokojený, když dám nějaký pěkný výsledek, třeba osmdesát šest, což by mělo stačit i na finále podle minulých světových pohárů, i když se během posledních několika měsíců výsledky hodně zvýšily,“ uvedl střelec z Rýmařova na Bruntálsku.

Se závodní střelbou začal na tamním gymnáziu. Bylo mu jedenáct let. „Nemám žádný pěkný příběh. Nastoupil jsem na gymnázium a byl tam jako volitelný kroužek sportovní střelba, tam jsem se přihlásil a začal střílet. Ve třinácti letech jsem vyhrál svoje první mistrovství republiky a pokud mi to jde, tak mě to i baví,“ usmál se Rampula.

Poprvé střílel ještě pod dohledem dědečka na zahradě ze vzduchovky na terč, pak už se o slovo přihlásila pistole. „I jako malý jsem byl docela silný, neměl jsem problém ji udržet,“ popsal.

Bez silné paže se pistolář neobejde. „Puška se začíná střílet vleže, což je daleko jednodušší, než když se musí držet v ruce, do stoje se přechází ve dvanácti, třinácti letech. Pistole se začíná vestoje, jinak to nejde. Jen někde vymysleli nedávno pomůcku, že si lehce podepřou pistoli takovým kladkostrojem, což pomáhá menším dětem, které nemají sílu. Deseti nebo jedenáctiletá holčička těžko udrží kilo v ruce patnáct sekund,“ poznamenal Rampula.

Když se projevil jeho talent, nakoukl do reprezentace a po gymnáziu zamířil do Plzně, kde obléká dres tamní Dukly a chodí na vysokou školu. „Vystudoval jsem bakaláře informatiky a pokračuji v navazujícím studiu softwarového inženýrství,“ přiblížil.

Nepatří mezi závodníky, kterými zrovna cloumá nervozita. K tomu mu pomáhá i meditace. „Poslední dobou nebývám příliš ve stresu, zvlášť během základního závodu. Něco málo tam je, ale snažím se to využít, abych vyjížděl rychleji, využil adrenalin, který se vyplavuje. Když je to hodně špatné, využívám meditaci, vizualizaci, klasické metody,“ podotkl čtyřiadvacetiletý střelec.

Soustředění je klíčové u všech sportů, ovšem u střelců je alfa a omega výkonu. „Meditace mi hodně pomáhá. Snažím se vždy během střílení na nic nemyslet, jen korigovat tělo. Má naučenou svalovou paměť a ví, co dělá, ideální je příliš nad tím nepřemýšlet,“ nabádal.

Jeho hlavním nástrojem je pravá ruka, pro kterou má dělanou anatomickou pažbu pistole. Jednostranné zatížení se snaží vybalancovat. „Dělám po střílení kompenzační cvičení, zvedám po jedné položce zbraň levou rukou, ale není to úplně stejné,“ řekl Rampula, který si rád zahraje třeba badminton. „Mám ho rád a když mi fyzioterapeut řekne, že to přeháním a mám pravou ruku příliš přetěžovanou, snažím se hrát levou, což není tak jednoduché,“ poznamenal.

Před olympijskými hrami se cítil dobře, což chce dokázat v neděli. „Na posledních závodech v Německu jsem si udělal docela pěkný výsledek, šel jsem do finále. Byla tam evropská špička a snad se forma drží,“ přál si Rampula.