Oslavy medailí? Tančení, pivo a Gott, vzpomíná Choupenitch na Rio

Tipuju, že zimu příliš nemusíte. Je to tak?
Zimní sporty jsou v pohodě. Rád sleduju hokej, olympiáda je úžasná věc. Ale nemám rád mráz. (ušklíbne se) Raději teplo.

Jak se vám líbí na Olympijském festivalu?
Je tu zima. Alespoň to však kopíruje podmínky v Koreji, kde panuje velká zima, jak jsem viděl z ohlasů. (úsměv) Festival je skvělý projekt. Poprvé v životě jsem stál na snowboardu, což docela dopadlo. Vyzkoušel jsem si i curling, který je strašně těžký. Děti si vyzkouší sporty a dozví se o nich něco. Dostanou medaile, diplomy. Úžasná záležitost. Navíc fandíme společně, abychom měli co nejvíc medailí, což je super. 

V čem vás okouzlil curling?
Úplně mě z něj bolely nohy. Jedna noha vám strašně klouže. Nasadili mi tedy nějaké klouzátko, což pomohlo. Člověk musí kámen správně umístit a řešit i taktiku. Vsadím se, že spousta lidí viděla curling jen v televizi a říkali si: to je takový zimní pétanque. Zprvu náročně nevypadá. 

Olympijský festival: biatlonistu Krčmáře stála jedna chyba boj o medaili

Ostatní sporty

Znáte někoho v Koreji, komu přejete na dálku?
Třeba Evči Samkové, která má stejného sponzora jako já. Vyhrála minulou olympiádu, leží na ní obrovský tlak, že musí obhájit. Doufám, že si očekávání nepřipustí k tělu a v klidu to tam pošle. Evka je super baba, bezprostřední. Jinak moc sportovců neznám, protože jde o zimní sporty a vůbec se nepotkáme. Ale fandím třeba biatlonu, sledoval jsem Verču Vítkovou.

Jaký je váš nejsilnější zážitek z letní olympiády v Riu de Janeiro?
Olympijská vesnice je sama o sobě zážitek. Sedíte u jídla se světovými hvězdami. Rád si s nimi popovídám a dozvím se něco zajímavého. První skupina českých sportovců v Riu, v níž jsem byl i já, strašně držela při sobě, fandili jsme si. 

Stály zato oslavy medailí v Českém olympijském domě?
Byly super. Slavily se medaile, hrála česká hudba – Karel Gott. Pařilo se, tančilo a pilo se české pivo. Většina z nás měla po sezoně, tak proč neoslavit společně úspěchy. Užil jsem i fakt, že jsem se vůbec do Ria de Janeiro dostal. Pro český šerm šlo o úspěch, že jsme v Riu byli dva s Jiřím Beranem.

Na letní olympiádě v Riu jste skončil se šermem v první polovině programu her. Podíval jste do olympijského parku na Lipenské přehradě, abyste mohl porovnávat?
Když jsme přiletěli z Ria, rovnou z letiště nás vrtulníkem vzali na Lipno. Bylo to ale v létě, takže odhaduju třeba tisíc lidí, bylo narváno. Atmosféra ještě trochu jiná. Olympiáda se ale teprve rozjíždí a myslím si, že o víkendu se tady ukáže víc lidí. Navíc třeba přijedou později sportovci s plackami. 

Letěl jste tehdy premiérově vrtulníkem?
Ano, poprvé. Noc předtím jsme nespali, protože jsme odjížděli někdy ve dvě ráno, byl jsem z toho zblblý, ani jsem moc nevnímal. Lipno mám celé v mlze. (smích) Byl to ale fajn zážitek.

V jaké jste fázi cesty na olympiádu do Tokia?
Máme půlku sezony, přijel jsem ze Světového poháru v Bonnu, kde se mi podařil dobrý výsledek. V osmifinále jsem těsně prohrál, což mě trochu mrzí. Měl jsem zdravotní potíže, ale kdybych vyhrál, myslím, že bych už medaili urval, protože jsem měl dobrý los. Každopádně mě čeká Sokol Cup o víkendu v Brně a na začátku března odjíždím do Ameriky, kde budu dva týdny trénovat na Grand Prix v Anaheimu nedaleko Los Angeles. Tato sezona ještě není kvalifikační, ale čas hrozně letí. Dva roky do olympiády a já se zatím rozkoukávám. (úsměv) Udělám vše pro postup, ale bude to ohromně těžké. Přibyla totiž soutěž družstev, což je super pro tento sport, ale pro malé šermířské země, jako jsme my, složitější. Nemůžu se kvalifikovat s týmem, ale zabojuju o jedno, dvě místa pro Evropu. Jsem na dvaadvacátém místě žebříčku a postup znamená asi šestnácté místo.