Na mezinárodním podniku Golemova ruka v Židlochovicích zvítězil v nejsledovanější kategorii nad 100 kilogramů na levou ruku. Na pravou bral bronz. „Na levou jsem vyhrál pěkné zápasy, pravá mě mrzela. Ale vždycky jsem jí měl o něco slabší,“ hlásí Vodák.

Přestože je pravák, větší úspěchy sbírá na druhou ruku. „Pravou píšu, ovšem levou mám silovější o rozdíl třídy. Na mistrovství republiky sice někdo vybojuje titul na obě ruce, ale na mezinárodních soutěžích to většinou neplatí,“ podotýká student Vysokého učení technického v Brně.

K páce ho před devíti lety nasměrovala spíš náhoda. „Na střední jsme v prváku byli samí kluci, takže jsme tak poměřovali sílu. Kluci ani v jiných třídách ročníku mi nedávali moc zabrat, se staršími jsem měl jen drobné problémy. Jelikož mi páka šla, hledal jsem na internetu informace a narazil na stránky České asociace přetláčení rukou. Vyrazil jsem pak s tátou na Golemovu ruku a na obě ruce jsem skončil čtvrtý,“ popisuje začátky.

Nyní už pět let v řadě třímá český titul na levou ruku v kategorii nad 100 kilogramů. „Hodně lidí si myslí, že jde o klasickou zábavu chlapů v zakouřené hospodě. Na to jsme hákliví, jde o zajímavý sport,“ upozorňuje Vodák, jenž má ve sbírce i bronz z mistrovství Evropy a čtvrté místo ze světového šampionátu. Přípravě obětuje několik dní v týdnu. „Podle mého názoru potřebuje závodník získat obrovskou sílu, kterou se díky technice musí naučit stoprocentně využít. Dělám kulturistické tréninky, jenom jinak a častěji pracuji na zápěstí, předloktí a bicepsu. Je potřeba posilovat i záda,“ zdůrazňuje.

„Důležité jsou silové předpoklady jako pevné zápěstí či velká ruka. Viděl jsem však kluky, kterým bych řekl, ať jdou raději domů. A oni poctivě makali a mají medaile z Evropy,“ usměje se Vodák, který si s dvoumetrovou postavou přivydělává i coby člen ostrahy. „Mám asi respekt,“ culí se.

Zápasy páky bývají většinou velmi krátké a několik sekund zhatí i roční dřinu. „Nejkratší skončí za vteřinu, devadesát procent se jich vejde do pěti vteřin. Některé trvají minutu, ale neviděl jsem delší než minutu a půl. Pak odchází síla a přijde křeč,“ povídá.

Utkání podle něj hodně ovlivňují rozhodčí. „Mají velký vliv, protože v páce doslova rozhodují milimetry. Záleží, jak si soutěžící před zápasem narovnají. Oba musí mít ramena rovnoběžná se stolem, zápěstí srovnaná na středu. Také posuzují fauly, třeba když někdo zvedne loket nebo se naschvál pustí z držení. Je na sudích, zda to posoudí jako úmysl. Pokud ne, svážou oběma ruce a začne se znova. Jinak dostanete faul a po dvou končíte,“ vysvětluje Vodák.