Začátky. Na území Československa se hra skotského původu hrála už na konci 19. století především v lázeňských oblastech. V Brně si k tomuto účelu v 30. letech minulého století vyrobili vlastní sady holí. „Opatřili si něco přes pět sad podle skotských originálů. Hlavy si nechali vyrobit ve Zbrojovce, násady u lyžařského výrobce firmy Slonek z finské břízy a držadla od dílny Šrutek ze Starého Brna. Poté následovalo založení klubu," přibližuje brněnský golfový pravěk někdejší předseda Golf Clubu Brno Bohumil Puchýř.

Období protektorátu. V nesmírně těžké době našli golfisté z Brna své útočiště na Vysočině ve Svratce. „Výtvarník Alois Chocholáč sbíral originály umělců, za ně potom koupil pozemek určený pro vybudování hřiště," říká Puchýř, který dělá znalecké posudky při stavění hřišť.

Padesátá léta. Tehdejší režim nadělal spoustu škod ve všech sportech. Golf byl ale nenáviděný jako buržoazní záležitost. „Přežil díky tomu, že si lázeňští hosté přáli hrát dál. Do Svratky se tehdy jezdilo hrát inkognito," uvádí Puchýř.

1967. Golfový oddíl v Brně odmítly tělovýchovné jednoty Zbrojovka, ZJŠ a další. Ujala se jej až Lokomotiva. „V té době bylo hřiště ve Svratce v katastrofálním stavu. Ale svépomocí jsme jej dali do kupy," hlásí tehdejší člen.

Konec osmdesátých let. Brno se dočkalo vlastního hřiště na Automotodromu. „Sami jsme ho postavili. Po revoluci jsme o něj ze dne na den přišli kvůli privatizaci. Zůstalo nám jen hřiště ve Svratce," dodává Puchýř.