Při doprovodném programu Velké ceny České republiky ovládl sedmnáctiletý mladík před domácím publikem souboje juniorky světového šampionátu. „Připsal jsem si nejcennější vítězství kariéry," zářil Hanika.

A to i přesto, že stát na stupních vítězů si letos užil v osmi z devíti případů a nejvýš na nich vystoupal dokonce už pětkrát. „Na trofeje si dělám novou poličku. Mám je v pokoji, rád se na ně dívám. Každá pro mě znamená vzpomínku," vysvětluje.

Na brněnské trati se při závodech mladých motocyklových nadějí radoval už podruhé. „Obě vítězství jsem hodně emotivně prožíval. Loni zejména kvůli Amosovi (zesnulý spolupracovník Deníku Rovnost – pozn. red.), letos kvůli tomu, že všichni okolo mě si přáli slyšet českou hymnu. O to je vítězství cennější," přiznává.

Navíc na kopcovité brněnské trati doplácel i na váhový hendikep. „Jsem třeba o patnáct kilo těžší než někteří soupeři. Zejména při výjezdech z pomalých zatáček a do kopců je to hodně znát. Na druhou stranu o to víc se snažím být rychlejší, což mě také výkonnostně posouvá," nachází na nevýhodě i pozitivum.

Pět závodů do konce sezony vévodí celkovému pořadí se 185 body a obrovitým náskokem 51 bodů. Jistota v boji o titul? „Znáte to, jak to chodí v motorkách. Jednou nemusím dojet kvůli motorce, podruhé spadnu a náskok může být celkem rychle pryč. Přesto si věřím," říká.

A co potom? Ideálně vydat se po stopách jihomoravského jezdce Jakuba Kornfeila. Ten v roce 2009 ovládl Rookies Cup a triumf jej katapultoval mezi elitu – do mistrovství světa. „Říká se, že titul je hodně cenný a může vás posunout, ale musíte být i výrazná osobnost, které si lidé všimnou. To se mi zatím daří naplňovat, tak snad to příští rok vyjde," pokukuje Hanika po třídě Moto3. „Bavil jsem se s manažery nebo šéfmechaniky stájí. Už samo o sobě je úspěch, když za vámi přijdou a zajímají se o vás. Znamená to, že se mnou mohou mít plány," doufá.