Po olympijských hrách ji dlouho sužovaly zdravotní trable. Nejdříve vleklé problémy s ramenem, pak zablokovaný krk. „Nakonec jsem ještě odnesla tu nejhorší chřipku. Poprvé v kariéře jsem ji doléčila úplně do konce. Zdravíčko je pro mě teď nejpřednější,“ povídá Pechanová, která už tři týdny trénuje.

Pozitivní pro ni je fakt, že rameno pobolívá stále méně. „Dokonce už můžu plavat delfína, což předtím kvůli velké bolesti vůbec nešlo,“ směje se osmadvacetiletá plavkyně.

„Po olympiádě jsem si dala měsíční pauzu. Když jsem znovu skočila do vody, ozvalo se rameno. Obešla jsem doktory, jenže ti vyléčili důsledek, ne příčinu. V lednu jsem na pár dní znovu začala s tréninkem a znovu jsem ucítila bolest,“ vzpomíná Pechanová.

Konec trápení započala změna lékaře. „Teprve doktorka Hamáčková z Hradce mi pomohla. Konečně se můžu úspěšně léčit a zároveň plavat, což si asi přeje každý vrcholový sportovec,“ myslí si Pechanová.

A její nejbližší závodní program? První máj nebude trávit svátečně, ale jak jinak než plaváním. „Čeká mě jeden z nominačních závodů na mistrovství světa. Uvidíme, co předvedu. Zatím plavu jak tříska ve vodě. Budu se snažit dobře vyspat, přijít na start s dobrou náladou. Nic nechci vzdávat předem,“ zavrhuje poraženeckou náladu.

Půlroční plavecká odmlka ji však přinesla i pozitiva. Mohla dohnat studijní resty. „Udělala jsem magisterské státnice v oboru učitelství tělesné výchovy. Teď jen dopsat diplomku,“ směje se Pechanová.