Robin Wagner obsadil na mistrovství světa desátou příčku, Dominik Topinka skončil sedmnáctý. Po dojezdu oběma trvalo, než se zmátořili, i když hůř prožíval následky závodu debutant na světovém šampionátu Topinka. „Čekal jsem, že to bude bolet, kilometr prostě není zadarmo. Člověk se musí rozjet rychle a pak to držet, což ještě není moje parketa,“ uvedl závodník, který na dráhu přešel před rokem z bikrosu.

Trenér Petr Klimeš.
Odřené nosy z testů, bublina. I to je světový šampionát v Roubaix

Wagner věděl, co ho čeká, vždyť má ve sbírce bronz z kontinentálního šampionátu v pevném kilometru a před dvěma týdny v této disciplíně skončil osmý na mistrovství Evropy ve švýcarském Grenchenu. „Zpočátku jsem byl zklamaný, že jsem se nedostal do velkého finále, tedy do prvních osmi. Věřil jsem si, ale byla tady daleko větší konkurence než v Grenchenu,“ pronesl Wagner.

Předvedl výkon 1:01,292 minuty, na postup mu chybělo 292 tisícin. „Dráha je tady pomalejší přibližně o půl vteřiny, takže čas je takřka totožný jako v Grenchenu, ale můj cíl byl vylepšit osobní rekord. Kdybych ho zopakoval, bude to stačit,“ připomněl čas 1:00,833 ze Švýcarska, což je jeho maximum v normální nadmořské výšce.

Výkon svých svěřenců se zamlouval také reprezentačnímu trenéru Petru Klimešovi. „Robin se s tím popral dobře, že to nevyšlo na postup, se stává. Top desítka rozhodně není výsledek, za který bychom se měli stydět. Topna si musí delší výkony osahat a kilometr je k tomu ideální, účast si vyjel na svěťáku v Kolumbii,“ řekl reprezentační kouč.

ČTYŘIKRÁT DO ROKA

Topinka zajel čas 1:02,649 a po závodě dlouho ležel v české kóji, než se mohl aspoň posadit. Tak vypadá většina závodníků po kilometru. Dřív se tradovalo, že jej může dráhař absolvovat jen čtyřikrát do roka, jak je vyčerpávající. „Člověk v sobě musí mít bolest, myslím si, že bez ní nelze dělat žádný vrcholový sport. Musí si tím dokola procházet, pokud vydrží, dokáže bolest překonat a jít dál, udělá to podle mě mistry,“ uvažoval Topinka.

Přestože kilometrář stráví na dráze jen čtyři okruhy, roli také hraje taktika. „Někteří jedou první kolo pomaleji, pak se dostanou do rychlosti a pokouší se udržet stejnou až do cíle. Já se od startu snažím jet naplno a vydržet až do cíle. Dochází mi poslední půl kola, když rychlost udržím, je to zásadní moment, aby byl čas rychlý,“ řekl Wagner.

Také Topinka vyrazil naplno a v úvodním kole měl třetí nejrychlejší čas, jenže pak uvadal. „Musím se v tréninku zaměřit na delší úsek. Ještě před měsícem jsem primárně rozjížděl, což je dvě stě padesát metrů, tady je to třikrát delší. Disciplína je hrozně moc o hlavě i o nohách,“ podotkl Topinka.

Přístup ke kilometru se přitom za poslední roky změnil. „Dřív závodník vyrážel na maximum a co vydržel, to vydržel. Poslední dobou se start nejezdí tak naplno. Když pojede na plný plyn, zrychlí ve druhém kole o dvě desetiny, ale nakoupí je třeba v posledním kole. Je to o udržení určité rychlosti co nejdelší dobu,“ popsal český kouč.

Redaktor Deníku Jaroslav Kára.
Francouzské menu číslo 3: divné obíhání kolem velodromu

Zásadní je v této disciplíně také volba převodu. „Zvětšil se rozptyl, jaké převody se dají jet. U Robina jsme ubrali víc jak jeden zub vzadu, což je o hodně těžší. Záleží na typu závodníka, na těžší převod samozřejmě potřebuje větší páru, aby byl start kvalitní a nevznikla ztráta, která by se nedala smazat. Přitom ho musí dostat do rychlosti ve druhém kole, což se mu daří plnit,“ dodal Klimeš.