Ti všichni už od léta netrénují v domácím padesátimetrovém bazénu. Ve světovém plavání bizardní záležitost.

„Ale neměli jsme jinou možnost. Pokud bychom zůstali za Lužánkami, mohli bychom za dva roky vyhlásit bankrot,“ říká s odstupem času předseda KPSP Kometa Zdeněk Tobiáš.

Plavci od července trénují v azylových vodách. Útočiště našli v „pětadvacítkách“ na Tesle nebo až v Blansku. Některým to vyhovuje více, některým méně, ale všichni se musejí se současným stavem smířit.

„Zhlediska režimu to stěžuje každodenní práci, ale přímo na tréninky to vliv nemá,“ hodnotí situaci Tobiáš. Dálkovému plavci Rostisalvu Vítkovi kratší bazén nesedí. „Převažují samá negativa. Musím se s tím nějak poprat,“ přiznává.

Klub vyhnaly z Lužánek ceny za pronájem stadionu. „Za jednu dráhu na hodinu jsme v odpoledním čase platili 1200 korun. V Blansku máme za polovinu celý bazén,“ uvádí Tobiáš hlavní příčinu přesunu klubu.

O odchodu vedení uvažovalo už na přelomu roku, ale na změnu kývlo až letos v létě létě. „Ten půlrok nás stál další milion korun. Bylo to neúnosné,“ míní Tobiáš.

Přes problémy s tréninkovými místy je klub stabilizovaný. „ Do budoucna hledíme s optimismem. S výběrem náhradních bazénů pomohlo i město. Přesun takového kolosu byl náročný, ale zbavili jsme se Damoklova meče, který nad námi visel,“ uzavírá.