Před deseti dny si poprvé vyzkoušel pětikilometrovou trať v zahraniční konkurenci a hned si stoupnul na stupně vítězů. V závodě světového poháru v Turecku dohmátl jako druhý.

Plavec brněnské Komety Květoslav Svoboda by rád stoupající formu potvrdil i na mistrovství Evropy, které v příštím týdnu hostí Maďarsko. „Už se moc těším. Na Balaton navíc dorazí minimálně deset kamarádů, tak doufám, že mi přinesou štěstí a zaplavu dobrý výsledek,“ doufá sedmadvacetiletý rodák ze Znojma.

Evropský šampionát startuje už příští týden. Změnil jste před ním něco v tréninku?
Vůbec, žádné novinky už nezavádím. Normálně pokračuju v přípravě, která mi vrcholí o víkendu ve Znojmě. Pak už budu trénovat na Balatonu. Ve čtvrtek mě čeká závod na pět kilometrů. O den později i štafetový závod, tedy pokud mě do něj trenéři nominují.

Kdy vyrážíte do Maďarska?
Jedu v pondělí s Rosťou Vítkem (plavec Komety – pozn. red.). Pokud se k Balatonu dostaneme v rozumném čase, tak si už večer půjdu vodu osahat.

Před dvěma týdny jste se definitivně rozhodl, že se na mistrovství zaměříte na delší tratě, a vynecháte tak bazénové disciplíny. Nelitujete teď trochu?
Rozhodně ne. Pokud poplavu i štafetu, budu mít za sebou po dvou dnech deset kilometrů. I to je docela náročné. Nedokážu si představit, že bych měl o pár dnů později plavat dvě stě metrů znak. Poslední dobou makám hlavně na vytrvalosti, taková ta bazénová rychlost mi chybí.

Máte už teď náznaky, že štafetu opravdu poplavete?
Ne, rozhodnutí je na trenérech. Do závodu jdou dva kluci, kteří musí do cíle dotáhnou jednu holku. Na start se můžu postavit já, Rosťa a Honza Pošmourný, který se výborně předvedl na nedávném mistrovství světa v Kanadě. Pro mě je ale nejdůležitější individuální trať, štafeta by byla příjemným zpestřením.

Na jaké umístění si věříte ve čtvrtečním závodě?
Chci hlavně kvalitně zaplavat, a zúročit tak všechno, co jsem v tréninku oddřel. Poslední výkony jsem měl dobré. Ale znáte to. Můžu být do pátého místa nebo taky pětatřicátý. (úsměv) Hrozně se těším, jen doufám, že nebudu zbytečně přemotivovaný.

Váš závod tentokrát nezačíná hromadným startem…
To je právě hodně zajímavé, protože se tím úplně mění taktika. Do vody skáčeme v intervalu třicet vteřin. Člověk pak neví, jak kdo plave, nemůže si soupeře hlídat. Není to tradiční závod na pět kilometrů ale pětikilometrový sprint. Je třeba si rozvrhnout síly. Jak říká kamarád: Musíš začít naplno a od poloviny závodu začít zrychlovat. (smích)

Svoji trať jste si v pořádné konkurenci vyzkoušel poprvé před deseti dny na světovém poháru v Turecku a hned z toho bylo druhé místo. Měl jste z výsledku velkou radost?
Obrovskou. Startovalo se tam hromadně a závod se mi hodně povedl. Němec, který vyhrál, nám ve druhém kole utekl na padesát metrů. Já jsem pak zbytek naší skupiny táhnul a podařilo se mi ho dohnat. Nakonec jsem dohmátnul jako druhý, ale mohl jsem klidně vyhrát.

Co se stalo?
V závěru jsem udělal malou chybu. Měl jsem nastoupit do trháku dřív. Takhle jsem u bójky dostal loket do žeber a byl chvíli mimo. Nepodařilo se mi být v cíli první, i když jsem na to měl, což mě trochu naštvalo. Ale zase z toho v zahraničí byla po dlouhé době bedna. Už jsem ani nevěděl, jaký je to pocit. (smích)

Ve stejné době kanadský Roberval pořádal mistrovství světa v dálkovém plavání. Nebyla v Turecku slabší konkurence?
Samozřejmě trochu ano, ale prvních šest lidí bylo hodně kvalitních a na evropském šampionátu budou také startovat. Já si svého výkonu hodně cením, hlavně toho finiše. Dokázal jsem si, že sílu mám. Když hrábnu do vody, je to poznat.

Dopředu jste říkal, že si v Turecku chcete především osahat taktiku. Splnil závod svůj účel?
Jednoznačně. Vyzkoušel jsem si start a především se mi podařilo během jednoho kola dotáhnout vedoucího borce úplně na tělo.

Počítám, že zlepšení dosahujete především v tréninku…
Jasně, v Kometě plavu skoro stejné dávky jako ve Znojmě, to znamená kolem dvou set kilometrů měsíčně. Ale v přípravě se na rozdíl od ostrých závodů nikdy nedostanu na hranici své tepové frekvence. Tenhle přístup mi fakt svědčí. Uvidíme, jestli se budu na delších tratích stále zlepšovat. Podle toho se bude odvíjet moje další kariéra.

Zakončíte ji v roce 2012 na olympiádě v Londýně?
Nechci předbíhat a tak dlouho dopředu říkat, že za dva roky skončím. Na druhou stranu mi v té době bude třicet let. Plavu od devíti a moje tělo dostává pořádně zabrat, navíc mám spoustu jiných zdravotních problémů. Čtvrtá olympiáda v kariéře je pro mě jednoznačnou prioritou, pak se uvidí, co bude dál. U plavání bych chtěl rozhodně zůstat, i když aktivně skončím.