Za Manresu už nastoupil v pondělním zápase proti Joventutu a jedenácti body přispěl k vítězství 76:63. „Hrálo se mi dobře, zatím to byl první zápas, určitě narazíme na těžší soupeře. Je to trochu jiná liga než v Polsku, musím si na řadu věcí ještě zvyknout. Je tu hodně šikovných hráčů a síla je víc rozložená na celý tým. V Polsku táhli družstvo třeba tři až čtyři hráči, ve Španělsku je jich osm až deset vyrovnaných," srovnává šestadvacetile­tý pivot.

Ve španělské lize hrají také Tomáš Satoranský, Ondřej Balvín a Pavel Pumprla. „Ale neptal jsem se jich, při rozhodování o odchodu jsem mluvil jen s agentem," zmiňuje.

Auda v Polsku
Po návratu z Ameriky v roce 2014 odehrál Patrik Auda loňskou sezonu v Kutnu, v létě v polské lize změnil dres a přestoupil do Koszalinu. V letošní sezoně za něj nastoupil k 26 zápasům s 28,4 odehraných minut na utkání. V průměru střílel 14,4 bodů a nasbíral 6,5 doskoku na zápas.

V městě přibližně šedesát kilometrů od Barcelony si užije teplejší počasí, to ale podle něj nehrálo roli. „Přišel jsem kvůli basketbalu. Navíc Polsko mám moc rád, za dva roky jsem si tam zvykl a naučil se i jazyk," doplňuje.

Od změny klubu uprostřed rozehrané sezony jej neodradila ani blížící se červencová olympijská kvalifikace. „Vůbec mě nenapadlo, že by mi změna mohla uškodit. Je to naopak velká zkušenost, která mi může pomoct, ať už do kvalifikace nebo další sezony," tvrdí.

Hůř už na tom byl brněnský odchovanec s organizací přesunu na jih Evropy. „Do Polska jsem přijel autem, takže jsem si s sebou vzal hodně věcí. Do Španělska jsem letěl a vzal si jen dvě tašky s batohem. Půlku věcí jsem nechal v Polsku a poslal do Čech," vysvětluje.

V novém angažmá ještě svádí souboj také se španělštinou. „Moc dobře na tom nejsem. Než jsem odešel na univerzitu do Ameriky, strávil jsem rok na Kanárských ostrovech, kde jsem se něco málo naučil. Ale už je to šest let, všechno jsem zapomněl. Snažím se vzpomenout si aspoň na pár klíčových slovíček," usmívá se 206 centimetrů vysoký basketbalista.