V letošní sezoně jste poprvé nahlédla mezi elitu, máte za sebou premiérový závod v elitním mistrovství světa. Jak vysoko tento úspěch ve své kariéře řadíte?

Nominovala jsem se díky výsledkům z mistrovství světa juniorů, kde jsem skončila na pátém, šestém a třináctém místě. Právě to pro mě bylo v letošní sezoně stěžejní. Start ve světovém šampionátu byl spíš bonus, odměna za odvedenou práci s trenérem. Úspěch to pro mě určitě byl, ale brala jsem to hlavně jako zkušenost a motivaci do dalších let.

Překvapilo vás, když jste se dozvěděla, že do české reprezentace pro mistrovství světa vybrali právě vás?

O nominaci jsem do poslední chvíle nevěděla, bylo to pro mě velké překvapení. Dozvěděla jsem se o ní až před posledním závodem na juniorském šampionátu. Nikdy bych nevěřila, že závod z mistrovství světa juniorů pro mě může být nominační na světový šampionát dospělých.

Rozhodovalo se mezi vámi a Terezou Voborníkovou. Panovala mezi vámi rivalita?

Tím, že jsme o nominaci do poslední chvíle nevěděly, jsme ani neměly čas o ní nějak víc přemýšlet. Ale myslím, že by nic takového ani nenastalo.

Tereza Vinklárková
- Narozena: 3. prosince 1998 v Brně
- Klub: KB Letohrad
- Studium: Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzita v Brně, obor Management sportu
- Biatlonové začátky: biatlonu se věnuje od první třídy, ze začátku jezdila za klub Střelka Brno, od roku 2013 závodí za Letohrad
- Výsledky 2020:
MS juniorů, Lenzerheide (Švýcarsko): 5. místo ve vytrvalostním závodu, 5. místo ve štafetě žen, 6. místo ve sprintu, 13. místo ve stíhacím závodu
MS dospělých, Anterselva (Itálie): 62. místo ve vytrvalostní závodu
- největší dosavadní úspěch: stříbrná medaile ze štafetového závodu dorostenek na světovém šampionátu v Rumunsku 2016, kde běžela po boku Markéty Davidové

Na mistrovství světa v Anterselvě jste nakonec absolvovala vytrvalostní závod. Jaký je pocit být ve startovní listině mezi největšími biatlonovými jmény?

Největší zážitek pro mě bylo, že jsem stála na startovní čáře se všemi velkými biatlonisty kolem. Nechci to zlehčovat, snažila jsem se předvést to nejlepší, ale byl to pro mě spíš zážitek a hlavně zkušenost.

Cítila jste před svým premiérovým závodem na světovém šampionátu dospělých nervozitu?

Před každým závodem jsem trošku nervózní, ale na juniorském mistrovství světa jsem na tom byla určitě hůř. Všichni mi před startem v Anterselvě říkali, ať si závod hlavně užiji. Smála jsem, protože závod si nemůžete úplně užít, když jedete do svého maxima. Počasí vyšlo hezky a zkušenost to byla skvělá, takže jsem spokojená.

Se čtyřmi chybami jste se umístila na 62. místě. Jak hodnotíte své premiérové vystoupení?

Z tréninku jsem věděla, že na střelnici nejsou jednoduché podmínky. Nakonec to ode mě byl průměrný výkon jak ve střelbě, tak v běhu. Nic velkého se ode mě nečekalo, ale každý chce předvést své maximum. Na lepší výsledek jsem v tu chvíli neměla. Nakonec s ním jsem spokojená nejen já i trenér.

Za sebou jste ve vytrvalostním závodě nechala velká jména, mezi nimi například čtyřnásobnou medailistkuz mistrovství světa Lisu Vittozziovou z Itálie nebo vítězku dvou podniků světového poháru Mari Ederovou z Finska. Potěšilo vás to?

Kdyby mi to někdo řekl před závodem, budu si z něj dělat srandu. Některým špičkovým závodnicím se bohužel nedařilo, a i když měly na medailové výkony, nevyšlo to. Bylo mi jich naopak spíš líto, než že bych se radovala, že dojely za mnou. Střelnice je zrádná a občas se stává, že se nám zrovna na vrcholku sezony nedaří.

Byl hodně odlišný světový šampionát dospělých oproti juniorským závodům?

Největší rozdíl byl hlavně v počtu fanoušků. Na střelnici jsem je zas tak nevnímala, ale bylo znát, když přijela italská závodnice a pak neznámá Vinklárková. (smích) Kolem tratě jich fandily doslova davy, hlavně českých, což mě vždycky potěšilo a nakoplo. Byl to důvod, proč jet. Na juniorských závodech stojí u tratě jen trenéři, kteří nám dávají aktuální informace o pořadí. Tady jsem cítila obrovskou podporu.

Jak jste zapadla mezi ostatní české reprezentanty?

Tým mě přijal skvěle. Prvních pár dní možná trvalo, než jsem se otrkala, ale všichni mě vzali a cítila jsem se mezi nimi moc příjemně.

ELIŠKA NOVÁKOVÁ