Dráhoví cyklisté brněnské Dukly o víkendu závodili v novozélandském Cambridgi, teď už se chystají na páteční start Světového poháru v Hongkongu. „Z Nového Zélandu jsme sem letěli jedenáct hodin. Cestování mi extra nevadí, spíš je horší vypořádat se s časovým posunem,“ říká Robin Wagner.

K předchozímu dílu Světového poháru vyrazili z Prahy nejprve do Dubaje, po šestihodinovém letu přespali dalších sedm v hotelu. Let na Nový Zéland trval dalších šestnáct a půl hodiny. Dohromady překonali jedenáct časových pásem. „Cestování na Zéland byl oříšek, tam jsme hlavně cítili jet lag. V Hongkongu je to lepší,“ líčí brněnský dráhař Pavel Kelemen.

Jet lag neboli pásmová nemoc se objevuje především při dlouhých cestách na východ a mívá různé projevy: od únavy, nespavosti až po bolest hlavy či nevolnost a může trvat několik dní. Sportovci tak v letadle co nejvíc odpočívají. „Dohrál jsem pár her na televizi, ale snažím se co nejvíc spát,“ sděluje Kelemen.

Čas si čeští reprezentanti krátí také sledováním filmů. „Většinou kouknu tak na dva, něco si přečtu a je to za námi,“ usmívá se Wagner. „Žánr filmů záleží na náladě, ale většinou komedie a akční,“ dodává.

Na Novém Zélandu se brněnská trojice, kterou doplňuje Tomáš Bábek, blýskla pátou příčkou v týmovém sprintu. „To je skvělý výsledek, obzvlášť v olympijské kvalifikaci,“ pochvaluje si Wagner, který přidal ještě sedmnácté místo ve sprintu jednotlivců. „Nejelo se mi zrovna nejlépe, což se projevilo i na kvalifikaci na dvě stě metrů. V Hongkongu budu rád za lepší čas,“ přeje si.

Kelemen obsadil ve sprintu v Cambridgi jedenáctou příčku. „Ranní kvalda mi úplně nesedla, i když 9,8 (sekundy – pozn. red.) je dobrý čas. Prošel jsem do druhého kola, kde mi chyběl kousek na Francouze Vigiera, který pak skončil třetí,“ připomíná český reprezentant.

V Hongkongu Kelemen dostane šanci v keirinu místo Bábka, který patrně pojede sprint.