VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Primát pivotky Večeřové: jedenáct titulů v řadě

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Basketbalistka Ivana Večeřová byla u nejslavnější éry klubu ze Žabovřesk, kariéru ukončila kvůli bolavým kolenům a nyní pracuje v bance.

13.10.2012
SDÍLEJ:

Basketbalistka Ivana Večeřová.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Neumí prohrávat. Odnaučila se to. Nyní již bývalá basketbalistka Ivana Večeřová prohlašuje, že by se raději roztrhala, než aby prohrála. Ale diví se jí někdo? Vždyť dosáhla na jedenáct klubových titulů i pohárů v řadě, s reprezentací oslavila titul mistryně Evropy a stříbro má z kontinentálního i světového šampionátu. Z vrcholového sportu ji vyhnal soupeř, před kterým se musí sklonit každý vlastní zdraví. „Musela jsem. Varovali mě, že už si taky nemusím nikdy zalyžovat nebo zahrát volejbal. Navíc mi už chyběla motivace," tvrdí třiatřicetiletá rodačka ze Šumperku, která ohlásila konec kariéry po předminulé sezoně.

Tehdy to ještě nevydržela a v několika zápasech ještě vypomohla klubu svého srdce. Návrat do Frisca, nyní Imosu, byl pouhou epizodou. „Jen jsem pomohla kamrádkám, když byly holky zraněné. Už bych tam víc nedokázala. Návrat už by znamenal jen cestu dolů," tvrdí 195 centimetrů vysoká pivotka.

Na svých jedenáct titulů v řadě by navazovala těžko. Vždyť v brněnských Žabovřeskách nic jiného než zlatou éru nezažila. Jednomu by se ty roky rozmazaly ve šmouhu úspěchů. „Možná to tak trochu je. Samozřejmě si vybavuju hlavně svůj první titul," vzpomíná na rok 1998, kdy jí bylo devatenáct let.

„Byla jsem dost vyjukaná. Nevěděla jsem, co se bude dít. Tři pozdější oslavy jsem měla po operaci, zlomenou ruku a stržený nehet," vyjmenovává okolnosti finálových oslav.

Brzy si vybudovala solidní renomé a stala se oporou seniorské reprezentace. V mládežnické kategorii se objevila už ve čtrnácti letech. Na doporučení trenéra rodného Šumperku, kde s basketbalem začínala. A kde si svůj sport také sama vybrala. „Nějak jsem zjistila, že vysocí lidé hrají basket. Tak jsem po roce atletické přípravky přešla na košíkovou. Já i brácha jsme byli samá ruka samá noha, i když do druhé třídy jsem byla dost otylé dítě," směje se.

Od okraje Jeseníků se přes Olomouc přesunula do Přerova. A pak do Brna. „Přechod do kabiny Žabin pro mě složitý nebyl. Už jsem si to vyzkoušela v Olomouci. Tam jsem před prvním dnem nemohla v noci spát. Otázka byla, jestli říct ahoj, nebo dobrý den," vzpomíná Večeřová.

Číslo po Valové

Do elitního klubu šla spolu s dalšími čtyřmi talentovanými hráčkami. Zbylo na ní číslo 5, které do té doby oblékala reprezentantka Irma Valová. A na dalších jedenáct let jej nikomu nepůjčila. „Tehdy tam byla stará garda z národního týmu. Hráčky jako Antoníková, Samsonová nebo Greplová, později Bobrovská. Rok po mně přišla Kamila Vodičková," jmenuje Večeřová hráčky, jichž se kolem ní nakonec vystřídaly celé desítky.

Nejvíc si padla do oka s Romanou Hamzovou. „Spolu jsme trávily hromadu roků na pokoji při zájezdech. Teď na sebe moc času nemáme. Každá si žijeme svůj život. Ale vídáme se ," povídá.

Brněnská sestava té doby byla pro domácí konkurentky nepřekonatelná. Od 7. února 1998 do 10. února 2007 neprohrála 256 duelů v řadě. Večeřová byla u toho. „Měly jsme vlastně celý rok trénink, což se hodilo hlavně v reprezentaci. Mohly jsme si v ostrém zápase zkoušet nejrůznější situace," tvrdí.

Taková dominance svádí k podceňování soupeřek. K tomu ale nedocházelo. „Trenér Bobrovský nás držel pevně u krku. Když se někdo flákal, za pět sekund už seděl na střídačce. Dokázal nás hodit zpátky na zem," připomíná trenérskou i hráčskou legendu.

Na Jana Bobrovského ale nedá dopustit. To on ji vychoval v hráčku evropského formátu. „Oba jsme ve znamení Berana. To je katastrofální kombinace. Když máme svoji pravdu, tak přes to vlak nejede. On byl takový můj brněnský taťka, dal mi hrozně moc," přiznává bývalá pivotka.

Velká sláva

Pod jeho vedením získala také první mezinárodní medaile. Tu první, evropskou stříbrnou, v roce 2003. O dva roky později už Češky neměly na kontinentu konkurenci. „Nejvíc jsme oslavily to stříbro. Navíc jsme postoupily na olympiádu. To byl náš sen. Tak je to vždycky, když je něco poprvé. Stejně tak to bylo u Euroligy. Bylo super, že jsme ji v roce 2006 vyhrály. Ale víc jsme si užily premiérový postup do Final four, na což klub čekal několik sezon," má jasno.

Přitom právě před šesti lety si brněnský klub zapsal svůj historický úspěch. Navíc v brněnské hale, protože elitu Euroligy tehdy hostil jih Moravy. „Atmosféra byla super. Slavily jsme doma, ve svých lokálech, kde nám fanoušci objednávali naše oblíbená pečená žebra," usmívá se Večeřová.

Jaký rozdíl oproti oslavám překvapivého stříbra z domácího světového šampionátu v Brně a Karlových Varech v roce 2010. Večeřová už před začátkem šampionátu avizovala, že se po mistrovství vzdá reprezentačního dresu. „Oslavy už nebyly tak bouřlivé. Byly jsme hodně unavené. Všechny už se těšily domů. Navíc kolem nás byla taková spousta lidí," vzpomíná.

Pár měsíců po stříbrném šoku se vrátila do Brna. Ne do „svého" Gambrinusu, ale do menšího Valosunu. To už za sebou měla dvě angažmá v zahraničí. Rok ve španělské Valencii, další strávila v tureckém Istanbulu. „Chtěla jsem si vyzkoušet, jak se žije venku. Aspoň na sezonu a pak skončit. Ale přesunula jsem se ještě na druhý konec Evropy. Naučila jsem se jazyk, poznala mentalitu. Vím, jak se žije jinde," vysvětluje největší plusy své zkušenosti.

Kamarádka Miloslava Svobodová ji ještě přemluvila, aby si spolu zahrály za brněnský Valosun. V malém klubu převzala roli hlavní opory. „Už jsem nechtěla nastupovat v Eurolize a tolik cestovat. Přitom jsem nakonec odedřela mnohem víc než v Žabinách. Byla jsem unavená," tvrdí Večeřová, která si po každém utkání dlouho ledovala obě kolena.

Teď už pouze rozdává své bohaté zkušenosti. Ještě v minulém ročníku párkrát zaskočila za zraněné hráčky Žabovřesk, nyní už se věnuje pouze trénování mladých hráčů do čtrnácti let v klubu BŠM Brno. „Někdy si připadám jako gramofon, když opakuju pokyny pořád dokola. Ale člověk to aspoň vidí z druhé strany. Už chápu, proč po mně kdysi chtěli trenéři tohle a tohle," uznává.

S koncem basketbalu se přeorientovala na finančnictví a žije „normální" život. „Dřina a nervy za všechny ty úspěchy rozhodně stály. Když vidíte, že se zlepšujete, to je skvělý pocit. Chybí mi jen sportovní parta a dril. Je těžké se donutit sama," uzavírá vítězka s velkým V.

Ivana Večeřová

Narozen: 30. března 1979 v Šumperku

Sportovní profese: basketbalová pivotka

Hráčská kariéra: Šumperk, Olomouc, Přerov, Gambrinus Brno, Valencie, Galatasaray Istanbul, Valosun Brno, Frisco Brno

Největší úspěchy: stříbro z mistrovství světa (2010), zlato z mistrovství Evropy (2005), stříbro z mistrovství Evropy (2003), vítězka Euroligy s Brnem (2006), jedenáct titulů mistra České republiky s Brnem (1998 až 2008), jedenáct domácích pohárů s Brnem (1998 až 2008), účast na olympijských hrách (2004 a 2008)

Současný obor: finančnictví

Vzdělání: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Zajímavost: Z let 1998 až 2008 se může pochlubit sbírkou jedenácti mistrovských titulů i pohárů v řadě.

Autor: Michal Čejka

13.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranka. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Vběhl do kolejí a srazila ho tramvaj. Skončil v nemocnici s poraněním hlavy

Fotbalista Francis Koné.

Chtěl jsem strašně dát gól. Bylo ve mně příliš emocí, lituje Koné vyloučení

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Pryč s žabožrouty? Zdržte se nadávek, radil radní při projížďce Napoleona Brnem

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ - Kudy chodil v Brně Napoleon a jak se žilo místním na počátku devatenáctého století zjistily stovky lidí v sobotu večer v ulicích Brna. Město totiž ožilo historií při průvodu vojáků s císařem Napoleonem Bonaparte.

AKTUALIZOVÁNO

Střídajícímu Škodovi stačila minuta, aby rozhodl. Zbrojovka vyhrála i v oslabení

Brno /FOTOGALERIE/ - Fotbalisté brněnské Zbrojovky ve čtrnáctém kole domácí nejvyšší soutěže porazili brankou Michala Škody Teplice 1:0.

AKTUALIZOVÁNO

Zájem o Seniorbusy roste, přibude čtvrté auto. Měsíčně přepraví skoro tisíc lidí

Brno /ANKETA, FOTOGALERIE/ – Zavolat a objednat si odvoz přímo z domu k lékaři, za rodinou i na hřbitov. To umožňuje důchodcům brněnský Seniorbus, který město června 2016 provozuje. Zájem o něj se neustále zvyšuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT