Jeden „úlovek" jí zatím ve sbírce chybí. Ten olympijský. Na třetích hrách v kariéře o něj bude na desetikilometrové trati usilovat. „Kdo říká, že ne, není sportovec duší ani tělem. Vím, že šance existuje a poperu se o ni," povídá jedenatřicetiletá závodnice brněnské Komety.

Největší česká plavecká naděje na hrách skvěle odstartovala letošní sezonu, na konci dubna dokonce v mexickém Cancúnu ovládla Velkou cenu Mezinárodní federace. „Do té doby bylo vše parádní. Jenže mě teď trápí kotník. Naštěstí zbývá ještě dost času," hlásí účastnice her v Aténách a Pekingu. Na londýnskou olympiádu se kvalifikovala už loni na podzim.

Byla jste odmala vodní živel?
Asi jo, ale byla jsem spíš pod vodou než na hladině. Narodila jsem se v Rakovníku, jinak jsem od malička vyrůstala ve Staré Huti u Dobříše. U nás ve vesnici máme dva velké rybníky. Každé léto jsme chodili k vodě. Mám staršího bráchu a ségru. Celkově jsme byli sportovně založení všichni.

Už odmala jste se chtěla stát plavkyní?
Kdybych neplavala, asi bych hrála fotbal. Vyvrbilo se to postupně. V deseti letech už jsem šla do příbramské plavecké třídy. Začalo dojíždění. Co mám před sebou, asi nikdo nevěděl. Bavilo mě to a pořád baví. Jen ranní vstávání jsem moc nemusela. Ale naši byli obětaví. Pomohli mi vyřešit sebemenší problém.

Od roku 1999 plavete pod dohledem kouče Josefa Nalezeného. Co pro vás znamená?
Trvale nežiju v Brně, bydlím ve Středočeském kraji. Pepa ví, co potřebuju. Někdy mi povolí, že můžu trénovat v Praze. Důvěřuje mně, já důvěřuju jemu. Vím, že se na něj můžu kdykoli spolehnout. A máme stejný sportovní cíl.

Běžný člověk zvládne v bazénu pár délek a pak je rád, že skončí. Co vás motivuje, že ve vodě uplavete i 25 kilometrů?
Neskáču do vody s pocitem, že musím zvládnout tolik. Je to pro mě dvouhodinová záležitost, takový trénink. Kdybych si připomínala, že uplavu ve vodě třeba dvacet kilometrů, popadne mě strašně skličující pocit. Teď už se na desítku dívám jinak než před deseti lety. Tehdy pro mě ta vzdálenost znamenala utrpení. Nyní si v tom hledám trochu jinou zábavu.

Pořád si při závodech zpíváte?
No jasně. (smích)

A co je u vás v kurzu?
Aleš Brychta. Při zpěvu pak nepřemýšlím nad tím, že mě čeká třeba šest kol. Odpoutám myšlenky od závodu. Pokud nejsem v tempu a potřebuju zrychlit, pomůže mi zpěv dostat se do rytmu.

Kolik kilometrů jste v kuse uplavala nejvíc?
V závodě asi pětadvacet.

Několikrát jste po takovém závodě řekla: Nikdy víc.
Přesně. (smích) Dneska řeknu, že to nemíním zvyšovat. Ale nikdy neříkej nikdy.

Dálkové plavání ale není jen veselý sport. Připomíná i judo. Schytáte od soupeřek dost ran?
Je to kontaktní sport. K nějaké ráně vždycky dojde. Schytáte je, pokud chcete bojovat o vyšší příčky.

Plavete po celém světě? Stojí před vámi ještě nějaká výzva?
Možná Spojené státy. Ale neřeknu, že mám vysněné místo. Trať je pokaždé postavená jinak, každý závod je originál. Bazén vypadá pořád stejně, maximálně se mění hloubka. Mám moc ráda svěťáky v Hongkongu, což se pojí i s nakupováním. Tam je to značka ideál. Na malém prostoru najdete všechno.Třeba značková elektronika je tam úplně jiná než u nás.

Sportovně jste si letos užila v mexickém Cancúnu, kde jste zvítězila. Jakou máte formu?
Do Mexika bylo všechno dobré. Pak mě trošku začala bolet noha v oblasti hlezna. A bolest se zvyšovala. Když jsme se vrátili, nestoupla jsem na nohu. Pár dní jsem chodila o berlích. Vyšetření ukázalo, že mám degenerativní změny v kloubu. Vyvolává to kruté bolesti.

Co s tím můžete dělat?
Docházím do Centra pohybové medicíny na Chodově pod dohledem pana primáře Hradila a doktora Freie. Doporučili mi artroskopii, ale ta v tomto období není ideální. Proto mě léčí krevní plazmou. Odeberou mi krev, odstředí krevní plazmu a píchnou mi ji do oblasti kotníku. Tato léčba má bolesti utlumit a zregenerovat. Každodenní rehabilitace nechybějí.

Jste ze zranění nervózní?
Kdyby mě postihlo až v polovině července, bude to horší. Plavu až tři dny před koncem her. Zbývá květen, červen, červenec… Jé, my máme času. (směje se)

Už o Londýně hodně přemýšlíte?
Jediné, co vím, že plavu 9. srpna. K němu směřuje příprava. Ne že bych na olympiádu nemyslela, ale nemám před sebou jen tunel. Je v něm ještě hodně odboček.

Co pro vás olympiáda znamená?
Dálkové plavání se dostalo do programu her až v Pekingu před čtyřmi lety. Přibyl největší závod, kde se můžeme rovnat s dalšími sporty. Olympijský sen jsem si splnila už v Aténách (startovala v bazéně na 800 metrů volným způsobem a skončila osmnáctá – pozn. red.).

S čím budete z Hyde Parku odjíždět spokojená?
Chci vylepšit osmé místo z Pekingu. Startuje pětadvacet holek. Nemůžu podcenit ani tu pětadvacátou. Prvních deset až patnáct lidí bude hodně rychlých. Všechny máme stejnou šanci na první tři místa. Je tam studená voda, vlny asi nepřijdou. Rozhodne, jak se která z nás adaptuje na tyto podmínky.

Jak svědčí vám?
Plavali jsme v Hyde Parku loni v srpnu. Je to takový přírodní kačák. Vím, do čeho jdu.Voda má asi sedmnáct stupňů, většinou plaveme ve vodě nad dvacet stupňů. Teplota by neměla omezit mou aktuální formu na olympiádě. Nesebere mi nějaké vteřiny nebo metry.

A jak vám sedí okolí přírodního kačáku Hyde Park?
Super. Je naprosto luxusní. I trať bude netradiční. Nejde o klasický obdélník. Plave se několikrát cik cak. Už loni v srpnu bylo příjemné, když na okolních březích postupně přibývalo diváků.

Sníte o olympijské medaili?
Každý závodník o ni bojuje. Kdo řekne ne, není sportovec duší ani tělem. Šance existuje a poperu se o ni.

Těšíte se na atmosféru her?
Moc. I na to, že povzbudím jiné sportovce. Chci se podívat hlavně po závodě. Ještě něco stihnu. Atletika je až v druhém týdnu, bikové závody na závěr. Chci vidět Jardu Kulhavého a Kateřinu Nash. I tenis ve Wimbledonu je lákavý. Ale že bych udělala nějakou honbu na sportovce? Asi ne.

Budou vaše třetí hry v něčem jiné, pojedete na ně zkušenější?
Myslet si to můžu, realita bude určitě jiná. Udělám všechno pro to, aby mě nervozita neovlivnila. Ale těžko odhadovat dopředu.

Pak si uděláte radost nákupy?
Londýn tak neznám, ale od sestry vím, že to bude dobré.

Jana Pechanová.JANA PECHANOVÁ

Narozena: 3. března 1981 v Rakovníku
Profese: plavkyně; specializuje se na delší vzdálenosti (5, 10, 25 kilometrů)
Klub: SKP Kometa Brno
Trenér: Josef Nalezený
Největší úspěchy:
OH: 8. místo (Peking 2008, 10 kilometrů), 18. místo (Atény 2004, 800 m v. zp. v bazénu)
MS: 2× stříbro (Barcelona 2003, 5 km; Dubaj 2004, 10 km)
ME: bazén – stříbro a bronz (Valencie 2000, 400 a 800 m v. zp.), dálkové plavání: bronz (Helsinky 2000, 5 km) 2× bronz (Budapešť 5 a 10 km), stříbro a bronz (Eljat 2011, 5 a 25 km)

Jana je šopoholik, směje se Nalezený

Brno - Nedá na ni dopustit. A za třináct let vzájemné spolupráce ji také výborně zná. „Strávil jsem s ní krásný kus života," říká trenér Josef Nalezený. O čem také v souvislosti s plavkyní Janou Pechanovou mluvil?

O její povaze. „Jana dokáže vnímat autority. Je to vnímavý a společenský člověk. Klidně si potyká s prezidentem a pochválí mu kravatu. Má impulzivní povahu, neskrývá pocity. S výbuchem radosti mi málem volala ze stupňů vítězů. A když se naštve a cítí nespravedlnost, lítají třísky. Má také svá specifika. Kdyby někdy víc bojovala s bolestí, možná má medailí ještě víc."

O šancích v Londýně. „Každý závod v dálkovém plavání je jiný. Moře, jezero nebo ta laguna v Hyde Parku. Jana se podle mě vejde do elitní šestky. Většinou platí, že se devět a půl kilometru plave a v závěru sprintuje. Jana má spoustu zkušeností, které nashromáždila."

O taktice. „Tohle je její velmi silná stránka. V dálkovém plavání lze taktiku využít víc než v bazénu. Jana se dokáže poučit z předchozích chyb. V pravou chvíli se schová v balíku a pak třeba udeří."

O vzájemné spolupráci. „Podle mé filozofie musí trenér chtít vždy lepší výsledek než závodník. Řeknu to v nadsázce: Když plavkyně řekne, že usiluje o jedno zlato, přeji si dvě. Tohle jsme už za třináct let vyladili. Mluvíme společnou řečí, máme společný cíl."

O nakupování. „V tom je Jana typický blázen, šopoholik. (směje se) Kolikrát letíme ze závodu a hned ukazuje, co nového si veze s sebou. Je hodně ulítlá na hodinky. Ale najde si čas i na knížku nebo divadlo. Dokáže vstřebat spoustu aktivit. Má taky výborný cit pro módu."

OLYMPIJSKÝ KLÍČ

Dálkové plavání se na programu olympijských her objeví teprve podruhé. Vytrvalci se stejně jako před čtyřmi lety v Pekingu představí na desetikilometrové trati. V ženské kategorii startuje 25 plavkyň. Deset z nich včetně české reprezentantky Jany Pechanové už si účast na hrách zajistilo na loňském mistrovství světa v čínské Šanghaji. Zbývající uchazečky o bitvu pod pěti kruhy se utkají v dodatečné kvalifikaci. Ta je na programu 10. června 2012 v portugalském Setúbalu. Z ní postoupí na hry desítka nejlepších a další pětice plavkyň tak, aby zastupovaly co nejvíc kontinentů. Platí, že z jedné země už může postoupit jen jedna plavkyně.