Parádní výkon předvedla především ve druhé disciplíně, kdy ze svého dosavadního maxima ukrojila tři desetiny. Nový český rekord na pět set metrů má nyní hodnotu 34,382 sekundy. „Jsem šťastná, že se pořád zlepšuji, byť to jde spíš po kousíčkách. Teď to sice bylo o tři desetiny, ale když se podívám na některé holky, upřímně mi hlava nebere, jak je možné, aby se zlepšily o sekundu za dva měsíce. Jsem ráda, že jdu dopředu, ale člověk se nikdy nemůže uspokojit,“ podotýká cyklistka z Břeclavi.

Ve Francii stačil její výkon na osmnáctou příčku, postupová osmička však byla ještě o sekundu dál. Ovšem Jaborníková se teprve podruhé zúčastnila elitního světového šampionátu. „Mám takové smíšené pocity. Na jednu stranu je pravda, že jsem mladá, ale letos už mi přišlo, že se konkurence obměňuje, nevyhrávají pořád stejné závodnice. Právě pětistovku vyhrála Francouzka (Taky Marie-Divine Kouaméová – pozn. red.), která spadá do kategorie do třiadvaceti let. Nemyslím, že se pořád můžu omlouvat tím, že jsem mladá,“ povídá sebekriticky jedenadvacetiletá dráhařka.

Veronika Jaborníková na mistrovství světa nepostoupila do čtvrtfinále keirinu.
Dráhařka Jaborníková zakončila mistrovství světa keirinem, vypadla v opravě

Závod na pět set metrů s pevným startem patří mezi bolestivé disciplíny, kde si závodník ani na chvíli neuleví. „Je jedno, jestli jede člověk o tři sekundy pomaleji, nebo rychleji, bolí to vždycky stejně. To by musel jet krokem, aby to nebolelo. Dřív mě pětistovka nebavila tolik jako teď. Myslím, že jsem zlepšila pevné starty, první kolo mám rychlé a řekla bych, že se můžu srovnávat s těmi nejlepšími časy. Problém je výdrž ve druhém kole. Chybí spoustě z nás,“ uvažuje Jaborníková, která v červenci získala evropské stříbro na pět set metrů do třiadvaceti let.

I na půlkilometrové trati ji limituje betonový velodrom v Brně, na kterém musejí trénovat čeští reprezentanti. Zvykla si už na něj tolik, že se jí nedaří na závodech tak využít přednosti dřevěné dráhy. „Na dřevě se jede mnohem rychleji, ale u mě to nebyl takový rozdíl oproti betonu, jaký by měl. Jak trénujeme na betonu, mám to najeté. Na dřevě mám sice časy lepší, ale měla bych jet ještě rychleji. V Brně navíc máme čtyřstovku a projetí první zatáčky ze sedla pod plným plynem je něco jiného,“ srovnává česká reprezentantka domácí velodrom s mezinárodní délkou 250 metrů.

TRÉNINK NA DŘEVĚ POMÁHÁ

Radost jí udělal i nový český rekord v kvalifikaci sprintu, dvě stě metrů s letmým startem zajela za 10,940 sekundy, což stačilo na dvaadvacátou příčku. Konečnou pak pro ni byla první vyřazovací jízda. „Dvoukilo ukrajuji po malinkých kousíčkách, což zase souvisí s dráhou. Když jsme víc na dřevě, čas je lepší. Pokud na něm netrávíme delší dobu, čas je pořád stejný. Potřebuji ještě dvě tři desetiny stáhnout, abych byla konkurenceschopná,“ přiznává.

Na závěr šampionátu absolvovala keirin, kde se přes první kolo ani následnou opravu neprokousala do čtvrtfinále a obsadila třiadvacátou pozici. „Do všech disciplín jsem dala maximum, i do keirinu, ze kterého mám největší respekt, šla jsem do něj naplno. Na mistrovství Evropy do třiadvaceti let jsem v keirinu asi měla navíc, teď jsem momentálně navíc prostě neměla. Jízdy byly chvilku po sobě a nesedlo mi to,“ líčí.

V keirinu zpravidla jezdí šest závodnic, které motorový vodič táhne tři kola až do rychlosti padesát kilometrů v hodině. Pak odstoupí a ve zbývajících třech kolech spurtují do cíle. „Potřebuji objíždět závody a taky trénovat ve skupině. Vím, že mám nedostatky, potíže s přelézáním soupeřek a kontaktem, protože trénuji sama,“ uznává.

Na mistrovství světa v dráhové cyklistice nastoupil Martin Čechman ve sprintu jednotlivců.
Čechman se raduje z první vítězné jízdy na MS, Jaborníková zlepšila český rekord

V elitní skupině je totiž po konci Sáry Kaňkovské jediná žena mezi muži. To se ovšem brzy změní, protože z juniorské kategorie přecházejí výš čtyři dráhařky. „Už koncem roku budeme mít nějaké soustředění, můžeme zkoušet týmový sprint, který jsme ve třech jely asi jednou. Mohly bychom dát do kupy hezké družstvo a startovat na větších závodech,“ vyhlíží.

Přidá se k ní také mladší sestra Anna Jaborníková, která na na evropském šampionátu juniorek vyhrála keirin a na světovém šampionátu v něm přidala bronz. Budou ze sester rivalky? „Ani Sáru Kaňkovskou jsem tak nevnímala, vždycky jsme byly víc kámošky. Ségra je ségra, z jejích úspěchů mám obrovskou radost. Je jedno, jestli něco zajedu já, nebo ona,“ usmívá se dráhařka.