Jak jste se vlastně dostal do Brna?

Na začátku uplynulé sezony mě pan Pospíšil oslovil s tím, že si od trénování potřebuje odpočinout. Řekl, že mi důvěřuje a ptal se, jestli bych ho mohl nahradit. Proto už jsem v lednu skončil v Kuníně. Být v Brně je pro mě poctou a jsem odhodlaný udělat tu kus práce.

 

Kde se bere váš pozitivní vztah právě k Brnu?

Jednak jsem se spoustou brněnských hráčů hrál a spoustu jich trénoval. Navíc jsem se tu poprvé ženil a studuje zde dcera. Jsem si ale vědom toho, že jako nebrňák budu snadným terčem, když nebudou výsledky. (s úsměvem)

Co říkáte na letošní umístění týmu?

Před sezonou jsem nevěřil, že by mohl skončit třetí. Nakonec to ale bylo zasloužené. Navazovat na tento úspěch bude hodně složité.

Kde bude potřeba nejvíc posílit?

Největším problémem bude nahradit Petra Bendu, který je v českých vodách prakticky nenahraditelný. Na místě rozehrávače problém nevidím, ale potřebujeme jedno dobré křídlo.

Kde se tedy poohlédnout?

Třeba v zemích bývalé Jugoslávie. Tam rostou podobní borci. Snaží se s námi spolupracovat bývalí hráči Adžič a Žarkovič, kteří nám nabízejí hráče. Nemá ale význam je brát na základě nějakých dévédéček. Je potřeba je alespoň na týden vyzkoušet.

Trenér Pospíšil střídal jen několik hráčů. Je to i váš styl?

Hrát s šesti až sedmi hráči, to je typická brněnská škola. Ale vývoj je takový, že by jich mělo být zapojeno víc.

Takže dáte šanci i ostatním?

Už jsem si s některými promluvil. Třeba Skála má obrovský potenciál, ale zatím ho neumí prodat. Na Prachařovi je zase vidět, že má basketbal v krvi. Budou mít možnost ukázat, že jsou basketbalisti. Když zklamou, tak hrát nebudou.

Nebojíte se, že vám do toho pan Pospíšil bude dál mluvit?

Překvapilo by mě, kdyby nemluvil. Spolupráce tam asi bude větší, než by byla s mladými trenéry. Nevidím v tom ale problém. Miki je Miki a já jsem Hummel.

Co říkáte na stěhování sem do haly Sokola v Kounicově ulici?

Na Vodové se sice soupeřům hrálo špatně, ale divácky atraktivnější je to tady.