Kombinézu na motiv vojenské kamufláže nově oblékají Dominik Topinka a Matěj Bohuslávek. „Bikros jsem jezdil šestnáct let a v době koronaviru přišla změna, ale uvažoval jsem o ní už mnohem dřív. Bavili jsme se o tom s bratrancem Davidem Sojkou. Přijel jsem na zkoušku a vyšlo to,“ líčí Bohuslávek, jehož váže rodinná vazba k elitnímu brněnskému závodníkovi Sojkovi.

Alexander Choupenitch je česká šermířská jednička.
Nevšední rok rapujícího šermíře. Choupenitch místo zápasů dostával lekce zpěvu

Dukla má s oběma bikrosaři velké plány. Chce z nich udělat elitní rozjížděče pro týmový sprint. „Stoprocentně na to mají potenciál. Z bikrosu na dráhu lze přejít, naopak moc ne. Základní techniku na dráhovce zvládají, ještě se to musí naučit na dřevě, ale jsou skoro hotoví závodníci,“ přibližuje kouč Erik Kimmel, který se v brněnské Dukle stará o silovou přípravu.

Ten oba dva připravoval už v minulé sezoně, kdy trénoval také bikrosovu reprezentaci. Takže ví, kde je jejich síla. „Bikrosaři pořád startují, každý den, jezdí malé převody ve velké frekvenci. Start je v bikrosu největší dominanta výkonu, jejich trénink se taky podobá dráhovému. V posilovně vzpírají velké váhy, mají v sobě obrovskou sílu a výbušnost,“ sděluje Kimmel.

SPRÁVNÁ CESTA

Že jde o správnou cestu, ukazuje Nizozemsko. Z bikrosu na velodrom se vydali v současnosti největší hvězdy dráhové cyklistiky, šestinásobný mistr světa Harrie Lavreysen nebo čtyřnásobný světový šampion Jeffrey Hoogland. „Nizozemsko je velmoc, vládne světu, kluci jsou fakt dobří v bikrosu i na dráze. Jsem tady primárně jako rozjížděč a myslím, že mi to jde docela dobře,“ doufá jedenadvacetiletý Bohuslávek.

Brněnská Dukla rozjížděče zoufale potřebuje, protože týmový sprint tvoří základ olympijské kvalifikace. Dosud měl starty na starost Pavel Kelemen, taky bývalý bikrosař, který ovšem na jaře vyměnil sprint za vytrvalost.

Ovšem nováčci už po pár měsících naznačili, že ho můžou nahradit. Topinka na dráze ve Vídni zajel 250 metrů s pevným startem za 17,9 sekundy, což je pouze tři desetiny za Kelemenovým rekordem. „Začátek má ostrý, ale chybí mu druhá část, na tom teď nejvíc musíme pracovat. Rozjížděč dává rychlost týmovému sprintu. Pavel sice neměl tak rychlé první půlkolo, ale potom do toho dokázal dupat,“ má jasno trenér sprinterské reprezentace i brněnské Dukly Petr Klimeš.

HONÍ SE ZA ČASY

Oba bikrosaři na každém tréninku posouvají hranice a dokazují, že mají týmu co dát. „Všechno je o časech a na každém tréninku vidím, že se mi posouvají, což je pro mě uspokojivé. Jsem závoďák, honím se za časy a hrozně mě to baví,“ směje se šestadvacetiletý Topinka.

Oba přišli z Bikrosclubu Řepy, kde je vedl Lukáš Tamme. Doplňuje je ještě nadějný junior David Pagáč. „Bikros je pro mě srdcovka, vždycky mě bude bavit, ale do Brna mě táhly podmínky. Je tady hrozně dobrá parta, dobře se mi tady trénuje,“ hlásí Bohuslávek.

Na jiné kolo si rychle zvykl. Na nedávném mistrovství republiky na dráze si připsal první seniorský titul kariéry, když pomohl k vítězství týmovému sprintu. „Už dřív jsem trénoval na dráze přes zimu v Motole, ale určitě je změna sedět jen na velkém kole,“ doplňuje Bohuslávek.

Ještě než se z nich stanou čistokrevní dráhaři, pořád zůstávají i ve světě bikrosu. Mají totiž šanci na olympijské hry v Tokiu. Především tedy Topinka, který třikrát v řadě vyhrál mistrovství republiky. „Mám šanci se do Tokia v bikrosu dostat, ale v tuto chvíli vůbec nevíme, jestli olympiáda dopadne. Než se to rozlouskne, budu obě disciplíny kombinovat. Trenéři Dukly mě podporují, abych se v bikrosu dostal na olympiádu,“ popisuje Topinka.

Bývalý líšeňský kapitán David Krška (na snímku v červeném) zamířil na začátku srpna do Zbrojovky, kde odehrál čtyřiadvacet utkání a vstřelil jednu branku. Nyní se po roce může do Líšně vrátit jako součást dohody o přestupu Jana Hlavici.
Odchod lídra a návrat Kršky. Líšeň na začátku letní přípravy hlásí změny

O účasti českých bikrosařů pod pěti kruhy se mělo rozhodnout na mistrovství světa v americkém Houstonu, ale pandemie koronaviru šampionát před třemi týdny odložila až na příští rok po olympiádě. „Zbývají pořád dvě postupová místa, která se měla udělovat podle výsledků na mistrovství světa. Trénuji a zůstávám pozitivně naladěný,“ povídá Topinka.