Pořádně hrdý byl na svého syna, který se do Brna přestěhoval v sedmi letech z Arménie, také otec Gagik Movsisyan. „Mentalitu, myšlení a způsob života má v sobě spíš český. Tigran je osobnost, slušně vychovaný. Díkybohu se dostal tam, kam chtěl. Taky studuje, i na to jsem strašně pyšný," povídal otec.

Právě on jej k bojovým sportům přivedl. Přitom se mohl z mladého Tigrana stát šachista. „Šly mu celkem dobře, ale měl trochu víc temperamentu," usmíval se Gagik Movsisyan.

Nejprve syna přivedl k judu, později se mu zalíbily zápasy K-1 a dal syna na thajský box. Přesto se o něj v ringu bojí. „Když vám miminko spadne na zem, bojíte se. Když mu při zápase prasklo tenké střevo, bál jsem se, ale říkal jsem si, že bude pokračovat. Musel mít velkou vůli, aby to překonal, a zvládl to," poznamenal.

Tigran Movsisyan také boxoval, zvládl třináct zápasů s jedinou porážkou a trenéři dokonce uvažovali o jeho účasti na olympiádě. „Ale vybral si tuhle cestu. Ruce mu jdou dobře, může Českou republiku zvednout v K-1 i profiboxu," doplnil otec, který synovi pohlavky dávat nemusí. „Rozumíme si jako otec a syn, jsme i dobří kamarádi," upozornil otec.

Nadšený bojovník s přezdívkou Arménský tygr se před zápasem obával nervozity, ale ta nepřišla. „Říkal jsem si, že před kamarády a rodinou musím udělat co nejvíc, ale před zápasem jsem byl víc v klidu, než jsem čekal. Cítím, že jdou zkušenosti nahoru, jsem klidnější a vyrovnanější," pravil thajboxer.

Za tři týdny jej čeká prestižní duel v Chorvatsku ve Final Fight Championship. „I proto jsem rád, že zápas skončil tak rychle, že jsem se nezranil, neobouchal a můžu předvést maximum za tři týdny. Tam se ukážou mé skutečné kvality, jelikož tam jsou ještě lepší, tvrdší a zkušenější soupeři," pravil Tigran Movsisyan.